Černčická věž a kostel sv. Jakuba

Ještě předtím, než Jan Černčický z Kácova založil Nové Město nad Metují, tak sídlil na tvrzi v Černčicích, které zdědil. Tedy čtyři kilometry vzdušnou čarou od novoměstského náměstí. Když Jan Černčický přesídlil do Nového Města, tak tvrz brzy zpustla. Na návrší nad vesnicí dnes na upraveném plošině stojí gotický kostel sv. Jakuba a renesanční zvonice.


Kostel byl postaven pravděpodobně ve 14. století a mnohokrát upravován. Někdy určitě i s kuriozními příhodami. Jak uvádí Wikipedie: "V roce 1907 byla střecha kostela doplněna o sanktusník se zvonkem. V době II. světové války byl zvonek sejmut a ukryt. Nalezen byl v květnu 1970 p. Josefem Ježkem v krmelci pro zvěř " Ve stráni"."





Černčická věž byla postavena v roce 1613 v renesančním stavebním slohu. Hlavní zásluhu na tom měl tehdejší majitel novoměstského panství Rudolf Štubenberk. Nad vstupem do věže v kameni byl vytesán erb tohoto rodu, obrácená kotva, Na věži bývaly tři zvony. Konce první a druhé světové války se dožil jen jeden. V roce 2012 nechala obec věž celkově rekonstruovat. V rámci rekonstrukce byl do zvonice pořízen nový zvon, který byl vytvořen jako co nejvěrnější kopie původního originálu. Zvon sv. Jakub byl ulit v nizozemském městě Asten českým zvonařem Petrem Rudolfem Manouškem.






Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Za nálezem keltské hlavy na místo činu

Obrázek
Archeologické léto je skvělý počin Archeologického ústavu ČSAV, který seznamuje zájemce s archeologickým výzkumem na desítkách lokalit po celé republice. Je neopakovatelným zážitkem dostat zasvěcené informace k místu, na kterém právě jste. Archeologové mají v posledních letech hojné žně díky častým záchranným průzkůmům při stavbách nových dopravních komunikací, obchodních center, skladových areálů atd., a vzhledem k tomu, že u nás byly i tak stovky ještě neprozkoumaných lokalit, které dávají tušit nějaké nálezy, je opravdu obdivuhodné, že při tom množství práce si archeologové ještě najdou čas na to, aby se v letním žáru a v potu tváře prodírali lesními porosty, které skrývají pradávná pohřebiště, a zdolávali vrchy se středověkými hrady a pravěkými hradišti, nabití informacemi a ochotou je poskytnout. Stejně jako archeoložky Muzea T.G.M. v Rakovníku, paní mgr. Bezáková a paní mgr. Blažková, které naši skupinu příznivců historie provedly oborou, která chrání prvořadou archeologickou pam...
Další informace

Tajemná hora Vladař

Obrázek
Všechnu slávu českých pověstí pro sebe získal Říp jakožto střed země kmene Čechů, ale v západních Čechách, v povodí řeky Střely, stojí hora ještě výraznější, rozlehlejší a vyšší, která vzbuzuje podobné emoce jako Říp a která byla po dlouhá staletí významným strategickým bodem celé krajiny. Má přiléhavé jméno - Vladař.  Vladař je zdaleka viditelný jako mohutný masiv vystupující nad krajinu, kterou převyšuje svou výškou 693 mnm o nějakých 200 metrů. Hora je významná pro geology, botaniky, historiky a archeology a pro všechny, které fascinuje krajina a její dávná historie. V prudkém stoupání od řeky Střely působí jako stolová hora ze Ztraceného světa Arthura Conana Doylea. Že Vladař není erozním reliktem delšího lávového proudu z Doupovských hor, ale pozůstatkem samostatné sopky, vysvětlují geologové přítomností pyroklastik, usazenin sopečného původu, které se vždy vyskytují blízko zdroje sopečné činnosti. V pradávném čase tedy aktivní Vladař dštil oheň a chrlil lávu a postupně se vyp...
Další informace

Hora plná mohyl

Obrázek
Jak asi vypadal takový normální hřbitov před více než 3000 lety? Na odpověď se můžete zajet podívat přímo doprostřed současné středoevropské civilizace. Na okraji Kladna, u obce Velká Dobrá se v lesíku ukrývá okolo 60 mohyl z období 11. - 13. století před Kristem, kdy zde v budoucích českých luzích a hájích  už byla také plně zdomácnělá doba bronzová. Výrobu bronzu umožnilo zdokonalení pecí, původně hrnčířských, tak, aby mohly tavit i měď, která se taví při vyšších teplotách než cín. Používání bronzových nástrojů vedlo k prudkému nástupu civilizací na Předním Východě, v Egyptě a ve Středomoří. Všechny úspěšné civilizační pokusy jako Egypt, Sumer a na něj navazující mezopotámské státní útvary, mínojská a mykénská civilizace, Chetité, to vše je doba bronzová. Rozvoj obchodu a pronikání technologických novinek podpořil rozvoj severnějších částí Evropy. Na našem území se vůdčí kulturou doby bronzové v její starší fázi stává takzvaná kultura únětická. Období střední doby bronzové u nás ...
Další informace