Komturova smrt Haruki Murakamiho

Příběh brilantního portrétisty, se kterým se rozejde žena. Banální téma a také se zdá dlouho, že děj bude poklidně plynout snad až do strany 2686. Ale tolik stran kniha nemá a děj dostane potřebné grády. Děje se tak za pomoci magických prostředků. Jak jinak u pana Murakamiho, který nemilosrdně nechává své čtenáře své knihy hltat a vytvářet si tak spánkový deficit, špatnou pracovní morálku, nesoustředěnost v běžných životních situacích a další patálie. Romantická chata vysoko nad pobřežím moře, Mozartova nebo Straussova hudba a poklid, který by nikdy nemusel skončit. Ale také záhadný soused v hi tech domě naproti přes údolí, tajemný temný muž z bílého Subaru a několik krásných žen, každá jiná. A dále příběh starého malíře, který dlouhá desetiletí skrýval tajemství z mládí. A samozřejmě komtur. Slovo, které nezná každý. A postava, která výrazně hýbne dějem. Tedy postava... vlastně idea.

S hlavním hrdinou se pak čtenář řádně zapotí při náročné cestě vlastním nevědomím. Kdo je kdo v této hře? Jakou roli kdo hraje. Vše náhle končí a vrací se do normálu. Hlavní hrdina dospěl do stavu, kdy je schopen vést rodinný život. Ale my, čtenáři věčně nespokojení, se ptáme dál, protože naše otázky zdaleka nebyly uspokojeny. Však také stále chybí vytvořit jeden portrét....