Stott, ne Scott a jiná Ena....

 Britského hudebníka Briana Ena netřeba představovat. Jen chci svému blogu sdělit, že zrovna dnes jsem si na něj vzpomněl, teď už podruhé za sebou poslouchám jeho album Reflection z roku 2017 a jsem jím uchvácen. Není to poprvé, co jsem uchvácen Brianem Enem. Už kdysi mě uchvátilo album Before and after science a pak taky ještě jeho spolupráce s Robertem Frippem: Fripp & Eno a Evening Star. Jeho ambientní projekty dokážou dostat člověka do naprosto relaxovaného stavu. Jedním z nich je právě Reflection. Slyšel jsem ho dnes poprvé a jak píšu, pouštím si ho podruhé. Naplňuje mě skutečným klidem a důvěrou v samotnou existenci. Jsem za něj Brianu Enovi vděčný. A mimochodem, pokud vás zajímá, kde se v Anglii vzalo příjmení Eno, tak na anglické Wikipedii to je. Prý je to z francouzského hugenotského Hennet. 


 

Druhým zajímavým britským umělcem, kterého dnes poslouchám, a dokonce slyším úplně poprvé, je Andy Stott. Pochází z Manchesteru a věnuje se hudebním stylům na pomezí dubu, techna, trip hopu, experimentálního ambientu. Nebo tak nějak. Je to jedno, jen si to člověk chce nějak přiblížit. Jeho album Never Right Time je zbrusu nové a velice zajímavé. Kompozičně velice vyzrálé, stylově různorodé, zajímavé, nevšední. Dobře poslouchatelné. Určitě od Andyho Stotta ještě něco zkusím.

 




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Židovský řbitov v Kovanicích

Husův sbor v Nymburce

Kostel Nejsvětější Trojice s Loretou ve Slaném