Rokytná, nad ní Rokyten

Rokytná je řeka protékající částí jižní Moravy. Její tok měří necelých devadesát kilometrů a leží na ní třeba známý zámek v obci Jaroměřice nad Rokytnou. Na svém středním toku obteče město Moravský Krumlov a posléze meandruje až téměř k soutoku s Jihlavou u Ivančic. Její tok v tomto úseku nebyl v podstatě nikdy výrazně regulován. Ukazuje tady svou divokou tvář. Její jméno prý pochází od vrb, které podél ní rostou. Aspoň na to ukazuje slovo rokyta, které znají slovanské jazyky od nepaměti, ještě před metatezí jako orkita, a které znamená druh vrby. Slovo je hojně zastoupeno v českém zeměpisném názvosloví. Nejen Rokytná, ale i Rokytnice, Rokycany nebo Rokytno najdete na mapě republiky. Co tam už nenajdete, to je Rokyten.

 

Rokyten je název zaniklého hradiště, které leželo na ostrožně nad řekou asi tři kilometry po proudu od dnešního Moravského Krumlova. Patří k místům, která byla osídlena odpradávna. Hradiště zde bylo už v době bronzové, také laténské a halštatské, tedy v dobách keltského osídlení. Slovany bylo osídleno určitě už od 8. století, ne - li dříve. Význam hradiště se přenesl z doby velkomoravské do doby přemyslovské. V raném středověku se stal Rokyten oporou znojemské větve Přemyslovců. V té době zde určitě už stál kostelík, nejprve zřejmě dřevěný, později možná zděný románský. Hradiště bylo dobyto a zničeno knížetem Vladislavem, pozdějším českým králem, v roce 1146 při jeho výpravě proti Konrádovi Znojemskému. Definitivně zaniklo hradiště po bitvě u Loděnice v roce 1185, nesmyslné krvavé válce, kterou proti sobě vedly větve přemyslovského rodu. O necelých sto let později zakládá Přemysl Otakar II. město Moravský Krumlov jako opěrný bod své moci v této části Moravy.

Leteckou fotografii jsem si vypůjčil z mapy.cz a jejím autorem je pan Tomáš Tuček.

Na části území někdejšího hradiště leží dnes vesnice Rokytná. Uprostřed ní, na "akropoli", stojí malý bíle omítnutý kostelík. Je to kostel sv. Leopolda, který založili a původně sv. Hyppolitovi zasvětili Křižovníci s červenou hvězdou, což je řád, který založila sv. Anežka Česká. Nacházíme se tedy v polovině 13. století. V jádru stavby se nachází románské zdivo. Je tedy možné, že raně gotický kostel byl postaven na troskách původního hradištního kostela. Kostelík pak vyhořel spolu s vesnicí v roce 1734 a až po dvaceti letech byl obnoven a přesvěcen ku slávě sv. Leopolda, rakouského svatého z 11. století. Je docela zajímavé, že kostel postavený nově v baroku pořád působí dojmem, že byl postaven nějaký moravským knížetem okolo roku 1100 a že pamatuje hodně staré časy a hodně vody, která protekla říčkou Rokytnou....