Židovský hřbitov v Karlových Varech

Židovský hřbitov v Karlových Varech se nachází v těsném sousedství městského hřbitova, původně katolického, a hřbitova evangelického, s nimiž tvoří jeden komplex pohřebišť chráněných jako kulturní památka. Byl založen koncem 60.let 19. století a je stále funkční. Nás překvapil svou velikostí a počtem náhrobků. Těch je okolo sedmi stovek a rozloha hřbitova činí necelý hektar. Hřbitovu vévodí krásná obřadní síň. Brankou vedle ní se na hřbitov vchází.



Najdeme zde náhrobky z konce 19. století v novogotickém slohu, mnoho náhrobků secesních, klasické vysoké stély umělecky nerozlišené, náhrobky funkcionalistické. Pochováno je tu mnoho významných osobností, místní průmyslníci jako majitel sklárny Ludwig Löwi Moser, rabíni, lékaři a podnikatelé.






Je zde i místo, kam byla původně do jámy naházena těla obětí útrap pochodu smrti, později přenesená na vedlejší městský hřbitov. A také náhrobky z posledních sedmdesáti let. V řadách poválečných přistěhovalců se také nacházely osoby židovského vyznání, kteří zde po smrti našly odpočinek. I zde najdeme významné osobnosti, jako třeba hrob Richarda Schindlera a dalších vážených členů místní obce.





Karlovarský židovský hřbitov je velice zajímavou památkou na místní židovskou komunitu před druhou světovou válkou a zároveň raritním příkladem židovského hřbitova, který je stále funkční, spravován a využíván. Více fotografií najdete zde. 





Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Za nálezem keltské hlavy na místo činu

Obrázek
Archeologické léto je skvělý počin Archeologického ústavu ČSAV, který seznamuje zájemce s archeologickým výzkumem na desítkách lokalit po celé republice. Je neopakovatelným zážitkem dostat zasvěcené informace k místu, na kterém právě jste. Archeologové mají v posledních letech hojné žně díky častým záchranným průzkůmům při stavbách nových dopravních komunikací, obchodních center, skladových areálů atd., a vzhledem k tomu, že u nás byly i tak stovky ještě neprozkoumaných lokalit, které dávají tušit nějaké nálezy, je opravdu obdivuhodné, že při tom množství práce si archeologové ještě najdou čas na to, aby se v letním žáru a v potu tváře prodírali lesními porosty, které skrývají pradávná pohřebiště, a zdolávali vrchy se středověkými hrady a pravěkými hradišti, nabití informacemi a ochotou je poskytnout. Stejně jako archeoložky Muzea T.G.M. v Rakovníku, paní mgr. Bezáková a paní mgr. Blažková, které naši skupinu příznivců historie provedly oborou, která chrání prvořadou archeologickou pam...
Další informace

Tajemná hora Vladař

Obrázek
Všechnu slávu českých pověstí pro sebe získal Říp jakožto střed země kmene Čechů, ale v západních Čechách, v povodí řeky Střely, stojí hora ještě výraznější, rozlehlejší a vyšší, která vzbuzuje podobné emoce jako Říp a která byla po dlouhá staletí významným strategickým bodem celé krajiny. Má přiléhavé jméno - Vladař.  Vladař je zdaleka viditelný jako mohutný masiv vystupující nad krajinu, kterou převyšuje svou výškou 693 mnm o nějakých 200 metrů. Hora je významná pro geology, botaniky, historiky a archeology a pro všechny, které fascinuje krajina a její dávná historie. V prudkém stoupání od řeky Střely působí jako stolová hora ze Ztraceného světa Arthura Conana Doylea. Že Vladař není erozním reliktem delšího lávového proudu z Doupovských hor, ale pozůstatkem samostatné sopky, vysvětlují geologové přítomností pyroklastik, usazenin sopečného původu, které se vždy vyskytují blízko zdroje sopečné činnosti. V pradávném čase tedy aktivní Vladař dštil oheň a chrlil lávu a postupně se vyp...
Další informace

Hora plná mohyl

Obrázek
Jak asi vypadal takový normální hřbitov před více než 3000 lety? Na odpověď se můžete zajet podívat přímo doprostřed současné středoevropské civilizace. Na okraji Kladna, u obce Velká Dobrá se v lesíku ukrývá okolo 60 mohyl z období 11. - 13. století před Kristem, kdy zde v budoucích českých luzích a hájích  už byla také plně zdomácnělá doba bronzová. Výrobu bronzu umožnilo zdokonalení pecí, původně hrnčířských, tak, aby mohly tavit i měď, která se taví při vyšších teplotách než cín. Používání bronzových nástrojů vedlo k prudkému nástupu civilizací na Předním Východě, v Egyptě a ve Středomoří. Všechny úspěšné civilizační pokusy jako Egypt, Sumer a na něj navazující mezopotámské státní útvary, mínojská a mykénská civilizace, Chetité, to vše je doba bronzová. Rozvoj obchodu a pronikání technologických novinek podpořil rozvoj severnějších částí Evropy. Na našem území se vůdčí kulturou doby bronzové v její starší fázi stává takzvaná kultura únětická. Období střední doby bronzové u nás ...
Další informace