Židovský hřbitov a památník v Černovicích

Černovice jsou malé město ležící asi na polovině cesty mezi Pelhřimovem a Táborem. Přítomnost židů v Černovicích je doložena od 16.století. Dokladů příliš nezůstalo, synagoga byla přestavěna na obytný dům a židovský hřbitov za městem byl v uplynulém století těžce poškozen. Židovská komunita zde byla nacisty zlikvidována. Naštěstí byl hřbitov na počátku tisíciletí zrekonstruován, v márnici byl zřízen památník a jako součást památníku byla sochařem Michaelem Deimlem vytvořena přístupová cesta s pamětními kameny. 

Hřbitov se nachází asi kilometr severně od městečka a z náměstí se k němu dá dojít po červeně značené turistické stezce. Byl založen před rokem 1695 pro rodiny z Černovic, Nové Včelnice a Kamenice nad Lipou. V obou dalších městečkách byl později také zřízen hřbitov. Počátkem 18. století byl rozšířen o pozemek na severní straně – tehdy byl zazděn starý vchod ze západní strany a byl zřízen nový vchod ze strany východní. Roku 1867 byl opraven. Dnes se na hřbitově o rozloze asi 11 arů nachází asi 300 náhrobků od první poloviny 18. století až do 30. let 20. století. Pohřben je zde mimo jiné místní rabín David Platschek (zemřel roku 1883). Poslední tři pohřby proběhly v letech 1941 - 1942.

Přístupová cesta s pamětními kameny je zcela ojedinělý projekt, který dává této lokalitě nový rozměr. Německý sochař Michael Deiml se narodil roku 1949 v Praze. Kde se vzal v Německu, jsem při zběžném pátrání nezjistil, ale tipoval bych emigraci po okupaci 1968. Je autorem zajímavých instalací, které se dají vyhledat na Wikipedii a jeho osobní stránce. V Černovicích je to pěšina, která obnovuje přerušené spojení mezi židovským hřbitovem a městem, a je lemována 52 pamětními kameny, které jsou jmenovitě věnovány jednotlivým obětem. Pěšinu s hlavní cestou spojuje můstek, u kterého stojí vztyčený kámen uvozující následné řady kamenů. Člověku maně vyvstane obraz klobuckého menhiru Kamenného pastýře obklopeného menšími kameny - ovečkami, které ale už okolo menhiru nejsou. Kameny jsou leštěné tak, že se od nich odráží jasně okolní svět, sluneční svit i odraz návštěvníka, který se snaží přečíst text na kameni, ale místo toho vidí jen sebe ve světle věčnosti....