z duše smršť

Krajina na východ od Prahy je krajinou od pradávna kulturní. Příznivé podmínky k životu lákaly příslušníky mnoha etnických skupin, které po tisíciletí kočovaly Evropou. Ve dvacátem čtvrtém roce třetího milénia po narození proroka Nazaretského se do těchto míst vydala i naše malá výprava. To, čemu dnes říkáme "na východ od Prahy", jsou místa, která od té původní Prahy leží 15 až 20 kilometrů a která tvořila hranice toho nejstaršího přemyslovského panství. Aspoň tak se to dá předpokládat. Dnes tvoří východní hranici Prahy. Po ní jsme putovali od severu k jihu krajinou mírné zvlněnou a příjemně klidnou, kterou protéká říčka Rokytka v první polovině své skoro čtyřicetikilometrové pouti. Naši pouť jsme začali v Běchovicích, které jsou známé konáním nejstaršího běžeckého závodu v Evropě Běchovice - Praha. Běhá se od roku 1897, je to silniční závod, měří něco přes 10 km, končí v Praze na Žižkově a čas vítěze se za těch necelých 130 let posunul z 39 minut na 28 minut. Závod připomíná

Zdaleka je vidět věž smolnického kostela. Obec Smolnice leží na úbočí příkrých břehů hluboko do krajiny zaříznutého údolí Smolnického potoka, ale zároveň také na nejvyšším bodě krajiny táhnoucí se na sever od údolí řeky Ohře. Od míst, kde Ohře protéká Louny, dělí smolnický kostel asi 6,5 kilometru a necelých 200 výškových metrů. Není divu, že se takové místo s dalekým rozhledem stalo předmětem zájmu mnoha pravěkých kultur. Nálezy dokládají kulturu lineární keramiky, kulturu vypíchané keramiky, kulturu nálevkovitých pohárů, kulturu zvoncovitých pohárů, únětickou kulturu, kulturu mohylovou středodunajskou, knovízskou kulturu, doba laténskou, římskou a pak samozřejmě středověké osídlení. Poměrně populární místo napříč dějinami že? Pro nás, kteří jsme ze Slaného, je zajímavé, že archeologické výzkumy zde inicioval a vedl architekt Antonín Wiehl, který měl zde ve Smolnici statek, kde jsou dodnes dochovaná novorenesanční sgrafita Mikoláše Alše, a také novorenesanční vilu, kterou nechal post

Panenský Týnec je dnes ospalá vesnice se statusem městečka, ale je to jinak místo prastaré, osídlené dávno před příchodem Čechů do tohoto kraje. Archeologické nálezy jsou tu poměrně bohaté a podařilo se lokalizovat některá významná místa prehistorického osídlení. Slovo týn je keltského původu, rozeznáme ho v názvech měst jako třeba London nebo Dunkirk (vlastně opevněný kostel) a znamená opevněné místo (podobně třeba Chrudim - crum dun - okrouhlé opevnění). Zde v Panenském Týnci byla v centru původního týna umístěna svatyně, jejíž kult byl zřejmě i za křesťanských dob stále živý a proto zde byla postavena kaple. Dále je tu nález urnového pohřebiště, prostoru pro spalování mrtvých a mohyla pravděpodobně z doby bylanské kultury. Před polovinou 13. století zde bylo vystavěno středověké městečko. Roku 1330 založili tehdejší majitelé  pánové ze Žerotína (Žerotín je sousední obec s torzem středověkého hradu) v prostoru původního týna klášter klarisek a o asi 20 let později začali s budováním