Po některých prvorepublikových stavbách v Náchodě

Pokud strávíte v Náchodě tři dny a během té doby ještě děláte výlety do jiných míst, tak nemůžete vidět a navštívit úplně všechna místa, která by vás zajímala. Naštěstí město Náchod je na architektonické skvosty z období první republiky bohaté. Dokazuje to jeho bohatství a úroveň, které dosáhlo po několika desetiletích provozu textilních továren ve městě. Textilní průmysl v Náchodě zažil svůj rozkvět na přelomu 19. a 20. století, kdy se město stalo jedním z největších bavlnářských center Rakousko-Uherska a získalo přezdívku "Manchester východu". Tento rozvoj byl odstartován výstavbou prvních mechanických tkalcoven v roce 1882, které nahradily dosavadní faktorství. Během první republiky stavební rozvoj vrcholil a utichl po roce 1948 z logických důvodů. Ve 20. a 30. letech vzniklo v Náchodě několik staveb přímo ikonických a mnoho dalších velice kvalitních a dokazujících úroveň své doby. Některé z nich si představíme. Začneme těmi, které jsme neviděli. Loosova kolonie v Babí v ulici Na Vyšehradě z roku 1931 zahrnuje pět dělnických domků. Leží na samém okraji města a pozornosti snadno unikne. Ale vila Josefa Bartoně z Dobenína je známá stavba usazená do svahu pod zámkem a přesto jsme ji také neviděli. Prostě jsem si to neohlídal a nešli jsme okolo ní. Rodinné sídlo průmyslníka a mecenáše Bartoně, kterého známe jako majitele zámku v Novém Městě nad Metují, bylo postaveno v letech 1927 - 1928 podle projektu Pavla Janáka. Fotografie je převzatá z Wikipedie.

Se jménem Josefa Bartoně z Dobenína je spojená ještě jedna budova z té samé doby. Na obchodní třídě Kamenice stojí od roku 1931 podle projektu Otakara Novotného obytný dům rodiny Bartoňových s komerčními prostory autosalonu ve vysokém přízemí a reliéfy od sochaře Karla Dvořáka. Od roku 1948 slouží jako knihovna. Třída Kamenice má nejen nevšední název, ale je také výkladní skříní zejména prvorepublikové architektury. Kromě Bartoňova domu zde najdeme například obchodní dům postavený v letech 1928–1930 podle projektu Ladislava Machoně na zakázku náchodského obchodníka Josefa Havlíčka se sochou Merkura od Jaroslava Horejce a další velmi pěkné budovy. Tam, kde směrem k náměstí navazuje na Kamenici Palackého ulice, najdeme skvostný funkcionalistický obchodní a bytový dům od Adolfa Erbena.

 

 

Další skvostnou budovu od Adolfa Erbena najdeme na rohu Masarykova náměstí a Tyršovy ulice. Milovník architektury plesá nad tímto polyfunkčním domem, praktickým a zároveň velmi ladným, s prosklenými balkony a lodžiemi, který je částečně pokrytý červenohnědými keramickými obkladačkami. Masarykovo náměstí je vůbec krásným příkladem průřezu architektonickými dějinami města. Od kostela sv. Vavřince se středověkým založením přes barokní Starou radnici, novorenesanční Novou radnici, secesní divadlo až ke stavbám z období první republiky. K těm patří rozsáhlá budova banky a zároveň domu obytného a obchodního s pasáží od Pavla Janáka z let 1928 - 1930 a budova pošty od Milana Babušky z let 1930 - 1931, která je kvalitním příkladem funkcionalistické architektury s ojediněle zachovalým architektonickým i materiálovým řešením fasád. 

 

Milan Babuška, kterému rodné město Kladno věnovalo nevýznamnou ulici v městské části Dubí, je znám především jako autor muzejních budov na Letné - Technického muzea a Národního zemědělského muzea. Je ale autorem mnoha veřejných budov v republice, celkem mu lze přičíst asi 200 realizací. Školy, sokolovny, úřední budovy. Byl zároveň nadaným hudebníkem, dokonce vystupoval s Českou filharmonií jako hostující dirigent. Zde v Náchodě kromě pošty projektoval také sokolovnu. Rozsáhlá budova s rovnou střechou a dvěma nadzemními podlažími byla vybudována na půdorysu přibližně ve tvaru písmene T v roce 1928. Sochařskou výzdobou se na budově podílel Jaroslav Horejc. 

Do období první republiky spadá i výstavba jedné sakrální stavby a není překvapením, že jde o Husův sbor. Byl postaven podle návrhu architekta Bohumila Kuchaře v letech 1925 - 1929. Urbanisticky i architektonicky významný objekt stojí uprostřed obdélného pozemku. Budova je orientovaná k jihu, na půdorysu písmene T. Hlavní průčelí je obrácené k jihu, na severní straně stojí věž zvonice a po stranách nižší křídla s bytem faráře a sborovými místnostmi. Zděná omítaná stavba je vytvořená jako sestava základních geometrických těles. Střechy jsou ploché, pouze nad hlavním sálem sedlová a na věži jehlancová. V lodi je 6 vitrážových oken a freska Večeře Páně - vše podle návrhu akademického malíře Karla Skály.

 

Zbývá pár objektů. Na Pražské třídě pěkný činžovní dům s restaurací s půlkruhovým nárožím. Restaurace tam zcela jistě byla i původně, interiér si zachovává prvorepublikovou atmosféru, i když zde aktuálně sídlí indická restaurace, mimochodem výborná. Vilka, kde strávil Jiří Guth Jarkovský 11 let svého života. Činžovní domy v Borské ulici, které byly postaveny až za protektorátu v pěkném moderním stylu, který připomíná spíš architekturu šedesátých let.

 

Na závěr se přesuňme na jihozápadní okraj města, do části Staré Město nad Metují, které je starším sídlem v této lokalitě než samotný Náchod. Zde se jako náchodský městský hřbitov používá původní staroměstský hřbitov. Najdeme na něm hrob náchodského rodáka architekta Jana Letzela, autora slavného Atomového dómu v Hirošimě. Sám je pochován v poměrně prostém hrobě v horní části hřbitova, ale jiný hrob rodiny je ozdoben náhrobkem zřejmě podle jeho projektu. Pokud nás ale zajímá prvorepubliková architektura, musíme se posunout o kousek dál, k Novému židovskému hřbitovu v Náchodě. Byl vybudován v roce 1925 a i přes likvidaci židovské komunity během holocaustu byl využíván i po druhé světové válce. Dnes je celý pozemek i s objektem obřadní síně od architekta Kurze v soukromých rukou. Ve stejné lokalitě, mezi oběma hřbitovy se nachází také budova železniční stanice Náchod - zastávka. Ta byla zprovozněna v roce 1930, i budova tedy pochází z tohoto období. 

V Náchodě by se dokladů prvorepublikové architektury našlo určitě více, zejména v obytných čtvrtích s výstavbou rodinných domů ve stylu zahradních měst. Na to všechno nám ovšem už chyběly kapacity. Tak snad zase někdy v Náchodě na shledanou!