z duše smršť

Pomníky padlým v 1. světové válce najdeme v lecjaké vsi. Co se týče obcí, které leží v bývalých Sudetech a ve kterých tedy žilo většinově německé obyvatelstvo, bývá to často jediná nebo jedna z mála připomínek na tyto obyvatele. Po druhé světové válce už se v Čechách a na Moravě pomníky padlým německé národnosti nestavěly... Velmi zajímavý pomník padlým najdeme ve městě Šluknov, které dalo jméno celému výběžku a je nejsevernějším městem České republiky. Byl umístěn ve svahu Křížového vrchu v areálu zahrnujícím hřbitov a křížovou cestu s několika kaplemi.  Pomník věnovaný šluknovským válečným obětem byl vybudován spolkem vysloužilých vojáků za podpory dárců a šluknovského průmyslníka Roberta Webera. Výstavbu řídil pomníkový výbor vedený Dr. Heinzem, předsedou spolku vysloužilců. Návrh pomníku vypracoval ve spolupráci se sochařem Aloisem Rieberem šluknovský rodák, architekt Fritz Lehmann. Kamenické a stavební práce provedl místní kamenosochařský závod Wilhelm Spölgen. Odhalen...

Na jméno Antona Möllera jsem poprvé narazil, když jsem objevil krásný secesní kostel sv. Mikuláše ve Švermově, bývalých Hnidousích u Kladna. Při výpravě do Šluknovského výběžku jsem nemohl dílo tohoto skvělého architekta pominout. Anton Möller se narodil roku 1864 v Krásné Studánce u Liberce, ale prakticky celý dospělý život prožil ve Varnsdorfu, kde působil jako městský stavitel. Mezi jeho hlavní realizace patří sakrální stavby a industriální budovy, zejména budovy jatek. První jatka ve Varnsdorfu dle jeho návrhu se stala vzorem pro řadu dalších, celkem až 24 staveb na území někdejšího Rakouska - Uherska. Známá jsou  například jeho jatka v Ostravě , která byla nedávno zrekonstruována, nebo jatka v Kraslicích . Kostely postavené podle jeho plánů najdeme kromě Švermova také v Českých Budějovicích, Plzni, Rotavě nebo Liberci - Dolním Hanychově. Ten nejstrašidelnější ale najdeme přímo ve Varnsdorfu. Je to kostel sv. Karla Boromejského.  Kostel začal být budován roku 1904...

Kdo prochází historickým centrem Budyšína a sejde z hlavní turistické trasy od dómu sv. Petra k budyšínskému hradu, projde Mikulášskou věží a ocitne se před hřbitovem. V Budyšíně totiž najdeme hřbitov přímo na městských hradbách, v severní části starého města. Na místě stával kostel sv. Mikuláše a podle něj se brána i hřbitov jmenují. Zatímco z kostela je už dávno ruina, hřbitov je stále funkční. Je to jedno z nejmagičtějších míst starého Budyšína a při návštěvě tohoto hornolužického města byste ho neměli minout.   Kostel svatého Mikuláše, neboli Mikławska cyrkej v hornolužické srbštině, byl postaven na počátku 15. století. Založení kostela souvisí s událostmi, které jsou známé jako Povstání řemeslníků v Budyšíně v roce 1405, které potlačil král Václav IV. Od roku 1319 spadal Budyšín s celou Lužicí pod vládu českých panovníků. Ve městě získávali během druhé poloviny 14. století čím dál větší slovo řemeslníci a jejich cechy a vadilo jim, že v městské správě maj...