Cholupický den aneb Po stopách Ladislava Klímy
„V očích se mi zatmělo, takže musil jsem usednout, když v roce 1911 spatřil jsem po třičtvrtě letém odloučení od Kunratického lesa svatá místa mezi Libuší, Dvory, Lhotkou a Cholupicemi.“
Originální český filosof Ladislav Klíma žil v letech 1906 - 1910 v domě svého otce v Modřanech. Po otcově smrti nemovitost prodal, ale dál se do míst, která si zamiloval, vracel. Na svých procházkách, které vedly Modřanskou roklí vzhůru na Kamýk, poté k Písnici a do hospody v Cholupicích, zažíval Klíma transcendentální stavy a pokoušel se o absolutní duchovní soustředění a mystické vytržení, ale byl neustále vyrušován všedními banalitami – sedláky, hlukem, iritujícími lidmi či kálející kočkou. Kdo Ladislava Klímu a jeho dílo nezná, může si i tak tuto reportáž z naší výpravy přečíst.
Dnes by již málokdo krajinu na samotném okraji Prahy označil za svatou. Rozlézající se sídliště, stejně roztahané satelity, stožáry vysokého napětí, technické areály, postindustriální svět, hodící se spíš do postapokalyptického sci-fi románu než do filosoficko - romantických úvah svérázného českého génia. Přesto stačí sejít do Modřanské rokle a romantika se opět vrátí. Hluboký zářez v Pražské plošině se táhne podél Libušského a Písnického potoka v délce asi 4,5 km. My jsme se připojili ke Klímově trase až v její horní části. Po výborné nudlové polévce v areálu vietnamských obchodů a restaurací jsme prošli za sídliště Písnice a scházeli jsme prudkým srázem do údolí Písnického potoka k rybníku Kalibárna.
Od Kalibárny stoupali jsme proti proudu potoka k Písnici okolo bývalé hájenky K Březině. Ve svém jádru si Písnice stále zachovává malebnou venkovskou tvář. Stojí zde budova bývalého parního mlýna, otevřeného v roce 1910. Ladislav Klíma ji zde tedy vídal jako novostavbu. Zde v Písnici Klíma opouštěl sevřené údolí rokle a v polích k Cholupicím otvírala se před ním brána do magického světa.
Za krásného a dramatického počasí došli jsme na okraj Cholupic k bažantnici, kde se nalézá hřbitov. Cholupický hřbitov byl vybudován v roce 1938 podle projektu modřanského architekta Františka Kolmana. Tato výrazná osobnost zanechala po sobě nejen stopy své práce, zejména ve výstavbě modřanských vil a rodinných domů, veřejných budov, továrny Orion a dalších, ale také za nacistické okupace jako odbojář, kterému hrozila smrt při dvojím zatčení. Svůj pevný charakter neztratil ani v dobách komunistického teroru, kdy byl 15 let vězněn.
Za hřbitovem vstoupili jsme do skutečné divočiny bývalé Cholupické bažantnice. Od roku 1715 do roku 1945 vlastnilo pozemky okolo Cholupic Pražské arcibiskupství. Zřejmě někdy koncem 18. století byla založena i bažantnice. Odpovídá tomu i dvojice starých dubů na jihozápadním okraji bažantnice, jejichž stáří se odhaduje na 250 let. Samotnou bažantnici, která byla vyhlášena roku 1982 přírodní památkou, je lepší obejít než projít, protože připomíná prales. Bujná vegetace je zcela jistě rájem různých druhů živočišstva, eviduje se zde na 99 druhů motýlů, hnízdí tu početné druhy ptactva a jistě tu řádí i mnoho drobných savců.
Od božích muk u cesty z Cholupic do Dolních Břežan vede pohodlná cesta přímo do Cholupic. Počasí nabývalo na dramatičnosti a bylo přesně takové, při jakém by se Ladislav Klíma dostával do mystického vytržení. Toto vytržení pak filosof vstřebával v hospodě v Cholupicích, kterou si velmi oblíbil. Tato hospoda už nestojí, ale zřejmě na totožném nebo velmi blízkém místě stojí současná restaurace U Čámrse, kterou jsme si pro změnu rychle oblíbili my. Počasí dospělo do svého dramatického vrcholu a spustil se déšť. Ukryli jsme se po přístřeškem v restauraci a u dobrého jídla a piva zpracovávali svá mystická vytržení a zážitky z cesty. Více než sto let starý svět Ladislava Klímy je dávno pryč, ale pořád ještě je důvod vyrazit za město do luk a polí a zažívat intenzivní filosofické a mystické zážitky na svých cestách. Tomuto odkazu velikána české filosofie zůstaneme věrni!
Komentáře
Okomentovat