Lesní hřbitov ve Vejprtech

Vejprty jsou město v Krušných horách na samé hranici se Saskem. Někdy koncem 14. století tehdejší majitelé, páni ze Šumburka, založili hamr a podle hamerníka Weybertha bylo místo nazváno. Hamr za husitských válek zanikl, ale díky těžbě vzácných i železných rud zůstalo místo osídleno a vzniklo zde poddanské městečko. Těžba více či méně prosperovala do 18. století. Od 19. století se osudy Vejprt podobají osudům mnoha jiných měst v pohraničí. Řemeslná domácí výroba, zde puškařství, později textilní výroba, rozvoj průmyslu, vznik továren, železnice a nárůst počtu obyvatel. V roce 1870 zde žilo přes 5000 lidí, v roce 1900 už skoro 10 000 obyvatel. Z průmyslu a obchodu bohatla střední třída, což se projevilo na stavebním rozvoji města. V té nejlepší době pro Vejprty, před první světovou válkou, byl založen i nový hřbitov.

 

Lesní hřbitov ve Vejprtech založený na počátku 20. století patří k nejstarším lesním hřbitovům v Čechách. vznikl jako náhrada za starší městský hřbitov u kostela sv. Martina. Vybudován byl v letech 1907–1908 podle návrhu městského stavitele Franze Petermanna, realizaci provedl místní stavitel Müller. Slavnostně byl otevřen a uveden do provozu 1. října 1908. Zatímco hřbitovní kaple, domek hrobníka a budovy zázemí, které tvoří vstup na hřbitov, byly postaveny v novogotickém stylu, samotný hřbitov je secesní perlou s mnoha krásnými náhrobky. Ty nejhonosnější hrobky nesou jména tehdejších významných měšťanských a podnikatelských rodin (Pohl, Fükert, Kreuzig, aj.), které byly hybatelem rozvoje města v době předválečného průmyslového rozmachu.

 

Lesní hřbitov ve Vejprtech je jedním z nejpozoruhodnějších pohřebišť v Krušných horách – a to nejen svou výtvarnou hodnotou, ale i celkovou koncepcí. Celý areál je členěn podle jasného urbanistického záměru, s ústřední alejí a rozvrženými bloky hrobových míst. Uprostřed hřbitova dnes stojí barokní sousoší sv. Anny a sv. Josefa, které pochází ze zaniklého města Přísečnice nedaleko Vejprt (Bylo zlikvidováno kvůli stavbě vodní nádrže. K demolici docházelo od konce 60. let. Poslední stojící domy na náměstí byly použity jako kulisy pro německý film Traumstadt, který byl natočen na motivy románu Země snivců Alfreda Kubina a v přímém přenosu roku 1973 odstřeleny). V centrálním prostoru hřbitova stojí také pomník padlým hrdinům.

 

Areál lesního hřbitova ve Vejprtech představuje z hlediska kulturněhistorického a urbanistického vývoje v rámci českých zemí mimořádně hodnotný a ojedinělý celek a byla by škoda ho při návštěvě této části Krušnohoří vynechat. Jak píší památkáři ve svém katalogu: "Jedná se o jeden z nejstarších účelově projektovaných lesních hřbitovů na území Čech, jehož založení dokládá vývoj pohřební kultury, uplatnění romantizujícího krajinářského přístupu i důraz na estetizaci prostoru posledního odpočinku."