Den architektury 2026 ve Velvarech

Ve Velvarech stojí mimo jiných památek i jedna pozoruhodná stavba. Je to funkcionalistická budova synagogy ve tvaru kostky. Po zániku židovské obce ve Velvarech během nacistické okupace sloužila budova různým účelům a musela strpět mnohé úpravy, zejména v interiéru. Přesto zůstává výjimečnou stavbou a ukázkou prvorepublikové sakrální architektury. A navíc město Velvary plánuje její rekonstrukci a nové využití. Má sloužit jako výstavní síň díla malíře Jiřího Karse, rodáka z nedalekých Kralup nad Vltavou, jehož velice slušnou sbírku děl Velvary vlastní. Bohulibý nápad spojili představitelé města a městského muzea s prohlídkou synagogy, následnou procházkou po čtvrti Spořilov, spojené se synagogou dobou vzniku a stejným architektem a zakončené u další sakrální stavby, metodistického Husova chrámu na severním konci Spořilova. Program poté pokračoval panelovou diskusí k budoucnosti synagogy za účasti Davida Vávry a dalších osobností. Členové naší výpravy se jednomyslně shodli, že procházka s výkladem nám bude bohatě stačit.  

První říjnovou neděli před 16. hodinou jsme se s početnou skupinou zájemců sešli před velvarskou synagogou, kde aktuálně sídlí Volnočasové centrum Kostka, které zde pořádalo právě v tu samou dobu oslavu narozenin, kteréhosi malého obyvatele Velvar. Synagoga tak byla plná dětí a vše hned ze začátku dostalo trochu groteskní nádech. Nejprve nás přivítal starosta města Radim Wolák a předal slovo Petru Bergmannovi, spisovateli, kurátorovi a kulturnímu manažerovi, jehož aktivity jsou spojené zejména s Broumovskem, ale zde ve Velvarech se podílí na přípravě nového projektu využití synagogy. Hovořil poutavě, ale pro trvalý provoz na ulici nebylo vše dobře slyšet. Poté se přikročilo k poměrně svižné prohlídce budovy. Synagoga byla projektována špičkovým československým architektem Františkem Albertem Librou a postavena místním stavitelem Jindřichem Byšickým v roce 1931. Právě ke stému výročí otevření chystají Velvary nový projekt výstavní síně Jiřího Karse. 

Na ulici před synagogou si poté převzala skupinu paní ředitelka muzea ve Velvarech Jitka Kůrková a upozornila nás na bývalou vodní nádrž v sousedství synagogy a dřevěný altánek v zahradě domu na druhé straně nádrže. Nádrž i altánek patří k původnímu návrhu parkové úpravy čtvrti Spořilov, který byl realizován jen částečně. Jeho autorem je Josef Kumpán, nám ve Slaném dobře známý tvůrce zahrady u Přibylovy vily, která je dnes nazývána Kumpánovou zahradou. Kumpán ve Velvarech  spolupracoval s architektem Librou na podobě Spořilova. 

Přesunuli jsme se za roh do ulice Spořilov a ocitli jsme se v klidném prostředí stranou od rušné ulice. Čtvrť vznikala ve dvou fázích už od začátku 20. let, ale hlavní výstavba proběhla na přelomu 20. a 30. let, tedy v době, kdy byla postavena i synagoga. Původní projekty vytvořil F.A.Libra, ale na velkém počtu domů se podíleli místní stavitelé. Bylo postaveno několik desítek domů na obdélníkové ploše, v jejímž prostředku spojuje ulice Spořilov další tři kolmé ulice. Na východním okraji čtvrtě byl postaven chorobinec, dnes domov seniorů. Paní ředitelka nám představila pana Rybáka, který obývá jeden z domů, který je zachován s původními prvky jako jsou plot, okna nebo garáž. Pan Rybák působil jako postava z knih Bohumila Hrabala a pábitelsky působila i zahrada a okolí domu. 

Čtvrť není památkově chráněná a množství domů bylo různě přestavěno a upraveno. Zahlédli jsme dokonce i jeden šumperák, ale přesto je stále vidět, že domy vznikly jako součást jednotného konceptu. Z celé čtvrti dýchá sousedský poklid a ze zahrádek před domy roztomilý a odpustitelný nevkus v podobě sošek všech možných zvířátek umístěných mezi záhony květin. 

Na severním konci Spořilova, šikmo proti Pražské bráně, tedy vstupu do středověkého jádra města, stojí pozoruhodná stavba postavená na půdorysu kříže s mohutným průčelím s antickými sloupy a tympanonem, v němž je umístěn kalich. Je to bývalá modlitebna metodistické církve zvaná Husův chrám, postavená v roce 1924 podle projektu architekta Františka Uherky. Brněnský architekt Uherka byl členem Církve bratrské a významnou část jeho architektonického a stavitelského díla tak tvořily návrhy a realizace kostelů a modliteben protestanských sborů. Husův chrám ve Velvarech byl vůbec první modlitebnou postavenou pro metodisty na území ČSR. Nevšední stavba na pomezí klasicizující moderny a rondokubismu má dnes své nejlepší časy bohužel za sebou. Metodistická obec ve Velvarech, jistě nepočetná, byla přifařena k obci slánské a budova kostela byla prodána do soukromých rukou. Pan majitel obývá domek za budovou chrámu, kterou využívá jako skladiště. Další budoucnost objektu je značně nejistá. Je překvapivé, že tato výjimečná stavba není památkově chráněná. 

Procházka po velvarské architektuře z 20. a 30. let se nám velice líbila a budeme držet městu Velvary palce, aby se jim jejich záměry vydařily! Těšíme se na to, jak nejpozději v roce 2032 navštívíme novou výstavní síň, a budeme také doufat v nějaké budoucí smysluplné využití metodistického Husova chrámu.