Židovský hřbitov v Székesfehérváru
V severovýchodní části starobylého maďarského města Székesfehérváru se nachází židovský hřbitov. Hřbitov zachovalý a dodnes funkční a kromě sobot a svátků i otevřený. Zaujímá rozlohu asi 1,7 ha. Nachází se na něm několik set náhrobků, bohužel mnohé z nich jsou neudržované a zchátralé. Lze ale najít i náhrobky novější, od 70. a 80. let 20. století až po současnost.
Před hřbitovem stojí zrekonstruovaná obřadní síň a také památníkm obětem holokaustu. Autorem tohoto minimalistického díla je sochař Iván Paulikovics. Památník je stylizován do podoby kolejí a železničního nárazníku a tím připomíná Bránu do nenávratna, památník na deportaci židů před starým nádražím v Praze - Bubnech od Aleše Veselého.
Židé žili v Székesfehérváru minimálně od 13. století a město patřilo k nejvýznamnějším židovským centrům v celých Uhrách. Komunita přežila i dlouhou osmanskou nadvládu (1543 - 1688), během níž do města uprchlo mnoho bohatých židů z Budína. Zlom nastal v roce 1688, kdy město dobyla křesťanská vojska. Židé byli z města vyhnáni a po dalších 150 let měli zakázáno se zde usazovat. Znovu se židé objevují v Székesfehérváru od roku 1837 a po roce 1840 nastal rozkvět židovské komunity ve městě díky novým zákonům umožňujícím usazování židů v královských městech. Komunita rychle bohatla a integrovala se do vznikající moderní městské střední a vyšší třídy. V roce 1863 došlo v židovské komunitě v Székesfehérváru k rozkolu na dvě obce. Neologická, liberálnější a modernější obec si v roce 1864 v centru města postavila impozantní synagogu v byzantském stylu, která se podobala synagoze v budapeštské ulici Dohány. Ortodoxní obec si svou synagogu postavila v roce 1870. Na určitých maďarských stránkách jsem nalezl obrázky starých pohlednic s vyobrazením obou synagog. Snad mi bude odpuštěno, že jsem kvůli tomu vlastníky stránek nekontaktoval. Před druhou světovou válkou tvořili židé v Székesfehérváru asi 4% obyvatel města. V roce 1944 ale maďarská četnická správa deportovala 2743 osob z města a okolí do Osvětimi. Přežil jen malý zlomek z nich. Obě synagogy byly zničeny při bojích v závěru války. Na místě neologické synagogy stojí malý, ale působivý památník z černé žuly.
Ale zpět na hřbitov. Dá se předpokládat, že o jeho vybudování se uvažovalo hned, jak se židovská komunita ve městě začala rozšiřovat. Hřbitov byl otevřen zřejmě už v roce 1841, zcela jistě se na něm pohřbívalo od roku 1843. Hřbitov je galerií osobností města, které žily v Székesfehérváru v 19. a v první polovině 20. století. Starší náhrobky jsou psány výhradně hebrejsky a nesou bohatou symboliku, typickou pro náhrobky na židovských hřbitovech, jako jsou žehnající kohenské ruce, levitské konvičky, Davidovy hvězdy a rostlinné motivy. S postupující integrací v druhé polovině 19. století se začala objevovat maďarština a němčina a náhrobky získaly monumentální, neoklasicistní charakter. Na přelomu 19. a 20. století se objevují honosné hrobky v secesním slohu. Takové jsou například hrobky rodin Deutschů a Wertheimů. Jednalo se o významné průmyslníky, obchodníky a mecenáše, kteří v 19. a na začátku 20. století financovali rozvoj průmyslu, kultury a charitativních spolků. Jsou zde také pohřbeny náboženské autority města jako byl první rabín obnovené obce Dániel Pillitz nebo pozdější rabíni Natonek a Hirschler.
V Székesfehérváru se také do židovských rodin narodilo několik osobností významných v celosvětovém měřítku. Ignác Goldziher (1850 - 1921) byl jedním z nejvýznamnějších světových orientalistů a zakladatelů evropské islamistiky. Narodil se v Székesfehérváru a místní židovská škola dlouho nesla jeho jméno. Pohřben je v Budapešti. Kornél Lánczos (1893 - 1974) byl světoznámý matematik a fyzik, který úzce spolupracoval s Albertem Einsteinem na teorii relativity. Narodil se v Székesfehérváru v prominentní židovské rodině. Jeho otec dr. Károly Löwy byl právníkem a předsedou zdejší neologické obce. Většina jeho rodiny zahynula v Osvětimi. Kornél přežil v emigraci.
Komentáře
Okomentovat