z duše smršť

Není v té plechovce něco ke gryzání, pardon, ke grizání?

Na sklonku zimy přečetl jsem dvě knihy svérazných osobností světové literatury. Zatímco jedna z nich je světově známá, druhá málem byla zakryta prachem zapomenutí. Herman Hesse - Klingsorovo poslední léto a jiné prózy Já považuji Hesseho Stepního vlka za zásadní knihu v mém životě a Siddhártu za zásadní knihu pro lidstvo. Ve slánské knihovně jsem za kačku pořídil tuto knihu složenou ze tří novel. Společným jmenovatelem prvních dvou novel, Knulp a Klingsorovo poslední léto, je hluboký prožitek života. Jak tulák Knulp, tak malíř Klingsor jsou milovníky krás přírody i lidí okolo sebe a prožívají svůj život naplno. Z Hesseho próz tryská životní energie jakou už dnešní spisovatelé snad ani znát nemohou. Zajímavá je třetí próza Pouť do země východní. Vypráví o fiktivním duchovním bratrstvu, které uchovává vznešené ideje lidstva. Zároveň je ale člen bratrstva vystaven ztrátě víry v existenci bratrstva jako takového a jeho život tím ztrácí jakékoli duchovní hodnoty. Vzhledem k tomu, že na česk...

Ono bylo na čase. Medvědí idylka v doupěti u telky byla bezva, ale už to chtělo někam se pohnout. Nelyžuji, proto jsem čekal na první březnové přísliby jara. Halt medvěda nepředěláte. Ono to bylo dobré už minulý víkend, kdy jsme v malé sestavičce vyrazili pinkat do Ústí stolní tenis. Panovala velká pohoda, venku svítilo sluníčko, jak kdyby to chtělo najednou dohnat, pinkali jsem jak o život, pili pivka a družili se se starými kamarády ústeckými. Všichni nás považovali navíc za hrdiny, když jsme jeli domů vlakem, což zabralo asi dvě a půl hodiny. Dnešní Evropa požaduje, abyste byli všude hned do hodiny asi. To bylo dobrý, ale ještě lepší bylo, že jsem vyrazil v pátek po půl roce do Prahy. Někdo by se tomu mohl divit, ale ta nepotřeba někam jezdit byla tak silná, že mi to prostě nechybělo. Kamarád pořádal doma večírek a nalákal mě. Našel jsem si bezva spojení vlakem. Ze Slanýho do Uhříněvsi za hodinu a půl bez opruzu MHD. Uhříněves docelá pěkná, večírek bezva. Bylo tam pár zombíků - to b...

Ludwig van Beethoven měl mnoho knihoven Pak šlápl do hoven, ten Ludvík Beethoven

Dobré ráno, také se cítíte v pondělí takhle?

Ono už to je pár tejdnů, ale teď už není kam pospíchat. Médii to proběhlo, ale bylo to samozřejmě zahlceno pseudozprávami o pseudolidech. V prosinci loňského roku zemřel Don Glen Vliet, až do roku 1982 tvořící velice zajímavou hudbu pod jménem Captain Beefheart. Věnoval se psychedelické a experimentální hudbě, ale já nejvíc miloval jeho bluesové skladby. Pomalý těžký projev, podobný tomu, co jako blues předvádí Tom Waits. Hovořily ty písně srdcem, v tomto případě hovězím. Ve svých jedenačtyřiceti letech hudební scénu opustil a věnoval se malířství. Jak se taky dřívávejc říkalo: Čest jeho památce!

Jak asi vnímá vesmír takový lesoň pestrý?