z duše smršť

V bytě, kde to všechno s těmi zvířaty začalo, jsem bydlel zřejmě já a pár - chlapec s dívkou - mých mladších kamarádů. Ti tam sice někde byli, ale aktivně do děje nezasáhli. Tomu bytu jsme říkali "U báby". A já ležel U báby na matraci, která byla položená přímo na podlaze, měl jsem intenzivní pocit prázdnoty a zřejmě jsem se probouzel. Byla zřejmě neděle dopoledne, smutná a bezútešná. Vše okolo vyvolávalo panelákový pocit. Na vybledlém koberci se něco míhalo. Zaostřil jsem na to. Byla to malá žabka. Někam odskákala. Potom snad někdo mluvil z kuchyně, nevím, jestli se to nějak týkalo mě, každopádně po koberci tentokrát skákala bílá sportovní ponožka větší velikosti. Podle tvaru, kterým byla ponožka vyplněna, se jednalo o ropuchu. Ropucha v ponožce! Proskákala mi kolem hlavy. Asi jsem pak zase usnul. Strašlivá neděle! Později jsem zvonil u domku za přejezdem, kde bydlí můj pradávný kamarád a spolupracovník Berry. Byl slunný příjemný den. Berry kupodivu vylezl ze dveří ven, na h...

Na malém venkovském hřbitůvku, který byl umístěn v mírném svahu a nebyly na něm žádné stromy, stál uprostřed hrobnický domek. Hrobníkem tam byl kamarád Lajba. V domku byla večer nějaká pařba, spousta lidí, prostě party. Nic se nedělo, viděl jsem spoustu těch lidí, jak normálně odcházejí, halíce se do svých plášťů a kabátů. Ale o pár dní později už se tam odehrávalo pořádné drama. Nějaký muž, který zjevně neměl dobré úmysly, držel mě, Lajbu a ještě jednoho chlapíka, jehož tvář ani jméno si nevybavím, v zajetí v síni toho domku. Chvilkama mi připadalo, že jsme svázaní a ležíme na podlaze, pak zase ne. Hlavně proto, že jsme se pak mohli volně hýbat. K tomu došlo takhle: Ten chlap, co nás tam držel, se rozhodl zvýšit svoji nebezpečnost tím, že se mu podařilo prodloužit si nehty, které mu z prstů visely na nějakých snad šlachách, vypadalo to prostě jako provázky. Těmi nehty točil a hrozil nám jimi podříznutím. Bylo to děsivé a nepříjemné. Potom ale došlo k situaci, kdy Lajba normálně stál a...

Nad náměstím v Krásné Lípě, v srdci Českosaského Švýcarska, se nad monumentálním schodištěm vypíná kostel sv. Máří Magdaleny. Byl postaven v druhé polovině 18. století namísto původního gotického kostelíka. Schodiště se sochami a křížem vytesaným z jednoho kusu kamene přibyly ke kostelu o několik desetiletí později. Zbytky původního řbitova obklopují tento vznešený chrám. Podél zdi se nacházejí náhrobky, které uchvátí svou krásou. Jsou dílem saského dvorního sochaře Franze Pettricha.

Jeden z největších pražských řbitovů najdeme v malebné pražské čtvrti Malvazinky na západním okraji Smíchova. Byl založen v roce 1876 jako Nový smíchovský řbitov podle návrhu Antonína Viktora Barvitia, jednoho z předních představitelů české novorenesance. Celá čtvrť byla pojmenována podle pražského měšťana Tomáše Malvazyho, který zde v 17. století postavil usedlost s vinicemi. Dominantou řbitova se stal 20 let po založení řbitova kostel sv Filipa a Jakuba. Při stavbě tohoto kostela byl použito zdivo ze zbouraného kostela stejného zasvěcení, který stával na Smíchově na dnešním Arbesově náměstí už od 12. století a byl necitlivě zbořen. Řbitov má rozlohu přes 7,5 ha a je na něm více než 9000 hrobů a urnových hrobů. Je plný krásných náhrobků, romantických zákoutí, hrobů známých osobností, pomníků a honosných hrobek. Jsou na něm pořbeni spisovatelé Jakub Arbes, Ladislav Klíma, Jiří Karásek ze Lvovic, Egon Bondy, Ondřej Sekora, herci Ferenc Futurista i jeho bratr Eman Fiala, hudebník Mejla H...

byla to taková zvláštní kombinace. napadlo mě navštívit současně břevnovský klášter se zahradami, břevnovský pivovar, břevnovský řbitov a festival minipivovarů 1. pivní máj, který pořádal břevnovský pivovar na louce pod klášterním areálem. vyrazili jsme s dvěma přáteli. nakonec větší část programu zabral pivní festiválek, nemá smysl zapírat. klášter jsem si vyfotil z několika pohledů a nahlédli jsme přes sklo do interiéru chrámu, zahrady jsme nenavštívili vůbec. naštěstí alespoň část řbitova jsme si prohlédli detailně. zbytek výpravy jsme věnovali objevování krás petřin a veleslavína, kde jsme při plzeňském a hokeji trávili poslední chvíle výletu. břevnovský řbitov má stránku na wikipedii, což mě nenapadlo před výletem, takže jsem si nevzpomněl a neuvědomil, že je tam pořben karel kryl. takže jsem ten hrob nehledal. je tam ale spousta pěkných starých hrobů, protože řbitov se používá už od první poloviny 18. století. u zdi s klášterním areálem je schována kaple svatého lazara v barokním...