z duše smršť

Tedy skrz obě Krče vlastně. Pražská čtvrť Krč byla dříve dělena na Horní a Dolní, toto dělení ale vždy působilo problémy, neboť nebyla Dolní Krč jen u potoka a Horní jen na svazích, ale dělení probíhalo východozápadním směrem a některá místa dole u potoka také patřila do Horní Krče, například restaurace U Labutě. Tam někde jsme také svoji výpravu začali, neboť autobus číslo 113 jsme opustili u Thomayerovy nemocnice. Území pozdější středověké Krče bylo osídleno už dávno v pravěku, neboť výhodná poloha u potoka, který nese název Kunratický, ale také Kněžka, přímo sváděla k osídlení. Významným důkazem osídlení kulturami mladší doby kamenné je objev Krčského rondelu. V roce 2001 odkryli v místě tzv. Společenské zahrady archeologové unikátní doklad pravěké architektury prvních evropských zemědělců. Rondely jsou tu dokonce dva, velký a malý. Funkce rondelu není zcela jasná, je dost možné, že to byly objekty multifunkční - rituální, obranné, společenské. Nám vše vysvětlil pan profesor přímo ...

Po Praze jsme automaticky zvyklí pohybovat se hromadnou dopravou, po vystoupení z autobusu na Veleslavíně rovnou lézt do metra jak brouci, kteří zalézají do nory pod zem. Ale právě z Veleslavína se dá dojít na spoustu zajímavých míst pěšky. Přes Petřiny do obory Hvězda a na Bílou Horu, do Břevnovského kláštera, na Hanspaulku a dál až na Babu a tak dále. Z Veleslavína se dá také dojít na Strahov a to přes malebnou Ořechovku a celé dolní Střešovice. Trasa měří pouhých 4,5 kilometru a v jejím závěru máte perfektní místo pro ukončení vycházky nebo pro pokračování, ať už ke Hradu nebo na Petřín. My jsme výpravu zakončili několika poctivými pivy ve Strahovském pivovaru v rámci konání jejich vlastního Oktoberfestu.  Z Veleslavína jsme vyrazili podél kolejí železniční tratě z Dejvic na Hostivici. Poklidná tichá čtvrť, kterou se projde do zeleně za školním hřištěm, kde stojí ořešáky, které vyrostly z lidických ořechů, ale já to v tu chvíli nevěděl, tak jsem si vyfotil až přechod přes koleje...