Výprava Obrony na Peruc

poznámky k textu, který byl zveřejněn na obrona.net. tamtéž fotografie. poznámky týkají se především technických detailů cesty a některých zajímavostí z rozličných oborů.


Vlak ve Slaném jsme stihli jen tak tak - Vlak odjížděl v 9:26 a končil v Lounech. Já dorazil v 9:21, Máňa těsně přede mnou, ještě v 9:24 jsme klidně klábosili v nádražní hale. Cesta do Peruce trvá půl hodiny.

V Peruci začínali pouť ještě dva turisté, kteří měli namířeno do Libochovic a kteří nám prošlapali trasu až do Chrastína. - Modrá turistická do Libochovic, kde se dá pokračovat po červené nebo si dát pivko a jet vlakem do Loun nebo Lovosic.

Po prohlídce Peruce s malým architektonickým kvízem - Peruc je skutečně malebná obec. Návsi, která je ukryta v klesání pod horní hlavní silnicí, vévodí kostel sv. Petra a Pavla. Tento kostel má jednu zvláštnost. Je postaven v opačném gardu světových stran, tedy oltář je směrován na západ. Neuhodl nikdo.

jsme se občerstvili u známého Oldřichova dubu - Oldřichův dub má své vlastní heslo na Wikipedii. K tomu bych podotknul, že přítomnost dubu, pro Slovany i jiné Indoevropany posvátného stromu, pod "vydatným pramenem" znamenala jasně existenci posvátného, duchovního místa spojeného s nějakými rituály. Domnívám se, že první zmínka o dubu v Dalimilově kronice je příliš pozdní, aby nedošlo k posunutí významu (300 let od domnělého setkání). Dalimil nejspíš spojil více starých bájí a pověstí nebo přebral pověst už v této podobě po někom, kdo chtěl zamlžit pravý význam peruckého rituálního místa. Navíc název obce odkazuje k bohu Perunovi. Mohla zde stát svatyně boha Peruna. Je známo, že za knížete Oldřicha bylo pohanství zcela dominujícím typem víry v Čechách. Pokud ovšem připustíme, že Peruc a tento strom mají vůbec být s knížetem Oldřichem spojeny.

Krásná vyhlídka ...patří k nejznámějších pohledům na Středohoří - Za zcela jiného počasí je výhled z této vyhlídky opravdu krásný.

(dříve také Čechova)- Svatopluk Čech pobýval často v Peruci u příbuzných, jak dokládá i cedulka na jednom z peruckých domů. Považuji za vlastenecko - nostalgickou úchylku upozorňovat na každé upšouknutí někoho známého z 19. století. Tabulka s Čechovým textem je víceméně už nečitelná, pouze náčelník Lajba vyzískal od babičky své ženy část citátu: "Zas vidím věnec horstva modrojasný..." Podobná vyjádření použil v Písních otroka.
Mimochodem ty jsou dokladem mého tvrzení o nesrozumitelnosti některých spisovatelů 19. století.

pohrdli výstupem na novou rozhledničku na starém keltském hradišti nad vesnicí - Rozhledna byla postavena loni v létě a informace o ní naleznete zde.

jak hlásil automatický hlasatel - Peruc má docela velké nádraží, opravenou fasádu. Je to městečko s dvěma a půl tisíci obyvateli mimo hlavní silniční trasy, přesto na nádraží České dráhy zrušily pokladnu, čekárnu i funkci výpravčího. Místo toho stanici zautomatizovaly: nové, přesné hodiny, nový megafon a automatické hlášení. V Královicích se staví na znamení a dřívější úhledný domek se zahrádkou je zdevastovaná ruina.

Necelých 10 km částečně terénem a neprochozeným sněhem - Snažil jsem se o co nejpřesnější odhad a vyšlo mi 9 km. Několik zastávek navíc znemožnilo odhadnout rychlost pochodu. Celkově jsme (k hotelu u koupaliště, tedy ještě před obcí) šli 4 h.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Imploze aneb Až na konec času

V Budyšíně, městě věží

Přechod Píseckých hor