Od Vágnera k Lávovi, od perkeltu ke guláši, od Richmeistera k Trentmoellerovi, od Yosta k Funkovi, od Lobkowicze k Rychtáři, od Vilniusu ke Kaunasu, kde japarral tiše šumí, kde Čapoun perlí skvěle perlí.....
Archeologické léto je skvělý počin Archeologického ústavu ČSAV, který seznamuje zájemce s archeologickým výzkumem na desítkách lokalit po celé republice. Je neopakovatelným zážitkem dostat zasvěcené informace k místu, na kterém právě jste. Archeologové mají v posledních letech hojné žně díky častým záchranným průzkůmům při stavbách nových dopravních komunikací, obchodních center, skladových areálů atd., a vzhledem k tomu, že u nás byly i tak stovky ještě neprozkoumaných lokalit, které dávají tušit nějaké nálezy, je opravdu obdivuhodné, že při tom množství práce si archeologové ještě najdou čas na to, aby se v letním žáru a v potu tváře prodírali lesními porosty, které skrývají pradávná pohřebiště, a zdolávali vrchy se středověkými hrady a pravěkými hradišti, nabití informacemi a ochotou je poskytnout. Stejně jako archeoložky Muzea T.G.M. v Rakovníku, paní mgr. Bezáková a paní mgr. Blažková, které naši skupinu příznivců historie provedly oborou, která chrání prvořadou archeologickou pam...
Jičín zná každý. Máme ho spojený s pohádkami, Rumcajsem, Valdštejnem, cestou do Krkonoš. Je to město okresního významu, velikostí srovnatelné se Slaným. Valdštejn z něj chtěl udělat hlavní město svého státu ve státě a díky tomu tu najdeme několik památek na jeho dobu. Ale víme, že Valdštejnova sláva neměla dlouhého trvání, a ještě v polovině 19. století byl Jičín ospalým provinčním městečkem. Rozvoj průmyslu, obchodu a dopravy provázený rozvojem školství vylepšil obraz Jičína jako střediska podkrkonošské oblasti a do nové éry Československé republiky vstupuje Jičín jako sídlo mnoha úřadů a škol a také jako významné centrum turistického ruchu a vstupní brána do Českého ráje. Po první světové válce se sem stěhuje mladý architekt Čeněk Musil, rodák z Kolína, a otevírá si tu projekční kancelář. Do smutného konce první republiky dokáže proměnit tvář celého města, podle jeho projektů se tu postaví desítky budov, soukromých i veřejných a na základě jeho plánů se postaví celé nové čtvrti. Vych...
Na začátek krátký exkurz do rodové historie: Josef Pešička se narodil dne 3.2.1842 v Manětíně a zemřel dne 14.5.1913 ve Slaném. Dne 7.2.1885 se oženil s Marií, se kterou měl 8 dětí: 1. Josef Pešička (10.9.1867-17.3.1917) 2. Václav Pešička (21.8.1869 - 27.10.1872) 3. Bedřich Pešička (19.10.1871 Slaný - 21.4.1937 Klatovy) 4. Leopold Pešička (22.8.1873 - 29.11.1936) 5. Marie Pešičková (3.8.1875 - 22.1.1877) 6. Emanuel Pešička (29.11.1877 - 8.8.1938) 7. Jan Pešička (narozený 24.6.1880 a zemřelý v ten samy den) 8. Růžena Pešičková (24.1.1882 - 25.8.1953) Josef Pešička byl synem Václava Pešičky (nar. 27.9.1803 v Hodovízi - zemř. 26.3.1872 v Manětíně) a Kateřiny Kárové (1808 - 19.5.1877 v Manětíně) Václav Pešička byl synem Prokopa Pešičky (4.7.1777 v Hodovízi - 18.11.1850 v Hodovizi) a Magdaleny Krondiak (11.6.1781 v Hodovizi - 14.4.1840) Prokop Pešička byl synem Matěje Pešičky (17.1.1749 - 15.9.1820 Hodoviz) a Marie (rodné příjmení není známo) měli ještě další 3 děti ...
Komentáře
Okomentovat