z duše smršť

... je zajímavé, že člověk se jeden den zúčastní akce, kde hrají výborné reggae & dub kapely, ale stejně mu pak v uších zní úplně něco jiného... ale co naděláš, když tušení máš, že jsi tam, kdes býval...

... vzpomínka na rok 2002... Nedá mi to, abych nevzpomněl jeden z nejlepších čundrů mého utrpení. Odehrál se přesně před deseti lety a byl inspirován knihou Pavla Kozáka Tajemná místa mezi Blaníkem a Sušicí. Na výpravě jsme se dohodli s kamarádem Johnem, dnes plně zaměstnaným rodinou a místostarostováním města Sobotky. Začátek nebyl úplně ideální. Zatímco John už na mě čekal v Sušici, já jsem bojoval s nepřízní stopu v Praze - Malé Chuchli. Nakonec jsem se dostal do Strakonic a jel do Sušice vlakem. Tam jsme se setkali, šli na pivo a pak vylezli na kopec nad městem, abychom našli místo na spaní. Druhý den jsme se už inspirovali zmíněnou knihou. V mlžném ránu jsme došli do Albrechtic, kde je pěkný starý kostel s trochu hororovou vizáží. Za Albrechticemi už začíná stoupání na horu Sedlo. Vrchol hory byl pustý, dnes už tam stojí rozhledna. Hledali jsme energetický bod podle pana Kozáka a zřejmě jsme ho i našli, ale bohužel jsme necítili nic. Jinak na nás Sedlo působilo opravdu trochu taje...

"Jon odešel ze Tmy do Světla," oznámili příbuzní. ... většina fanoušků purplů má ráda child in time z desky in rock nebo smoke on the water a další hity. já jsem si oblíbil desku perfect strangers, protože jsem jí poslouchal, když mi bylo okolo čtrnácti let, kdy člověk vnímá hudbu nejintenzivněji. ale to je jedno. tak jako tak bez jona lorda už deep purple asi nebudou to pravé ořechové...

Baby mellow my mind, Make me feel like a schoolboy on good time, Jugglin' nickels and dimes, Satisfied with the fish on the line. I've been down the road and I've come back Lonesome whistle on the railroad track Ain't got nothing on those feelings that I had. Something so hard to find, A situation that can casualize your mind. I've been down the road and I've come back Lonesome whistle on the railroad track Ain't got nothing on those feelings that I had. Baby mellow my mind, Make me feel like a schoolboy on good time, Jugglin' nickels and dimes, Satisfied with the fish on the line.

Jako tři mušketýři, ke kterým se nečekaně přidá čtvrtý, jsme v sobotu dopoledne vyrazili na výlet do Roztok a Únětic. A to proto, že Hukot se díval vlaku na zadní světla z perónu slánského nádraží a vypadalo to, že ho ten den už neuvidíme. Ve vlaku Keebl posnídal oplatku, broskve a ředvičky a neatakoval okamžitě toaletu, což svědčí o velkém sebevědomí, jak dokazuje i momentka drsných hochů (zleva Portos a hezoun Aramis) z nádraží Roztoky - Žalov. Nicméně poté jsme se obrátili ke kulturně duchovním hodnotám. Nad údolím Vltavy je mnoho ostrohů s plošinami v dobách předměstských využívaných jako obytná i kultovní hradiště. Na jednom z nich, známém jako Levý Hradec, měla pravděpodobně své sídlo kmenová elita Slovanů obývajících tuto část dnešních Čech. Tato elita vešla do dějin pod názvem Přemyslovci a zde si postavila ke svému sídlu první kostel na území Čech. Údajně existující kníže Bořivoj (doložený v jediné zmínce ve francké kronice jako Goriwey) ho nechal zasvětit sv. Klimentovi. Dnes...

rispekt jó štajl!

V nejnovějším vydání Sborníku slánského muzea vyšel zajímavý článek matadora českých archeologů, Dr. Václava Mouchy o slánském středověkém popravišti. Jak mnozí slánští vědí a ještě více z nich neví, původně se popravovalo na návrší nad městěm směrem na Zlonice, kde byl ale na konci 16.století postaven protestantský kostel se hřbitovem, přestavěný později na klášter. Kam ale bylo popravčí místo přemístěno, neví skoro nikdo. Nové místo bylo vybráno na úbočí vrchu, kterému se dnes říká Háje, tehdy holého a nevyužívaného. V 19. století vzniknuvší příměstský lesopark jako oddychová zóna města zcela změnil ráz tohoto vrchu nad městem Slaný. Na místě popraviště vznikl malý památníček z čedičových kamenů (podobný jako kříže na slánském náměstí). Tato připomínka ale vzala zasvé při stavebních úpravách Fügnerovy ulice v druhé polovině 20.století. Dnes z bývalého slánského popraviště nezbylo nic kromě několika kamenů z památníku, které jsou zasazené do schodiště stoupajícího dál k vrcholu Hájů.....

SP deska (pro mladší: malá černá vinylová deska se dvěma písničkami) neboli singl s písničkou Třešňová nálada patří neodmyslitelně k atmosféře mého dětství. Někdy okolo roku 1983 ji vydal Supraphon a písničku nazpíval méně známý z bratrů Schelingerů, Milan se skupinou F.R. Čecha. Původně ale patřila do repertoáru skupiny Projektil, která v té době s Čechem spolupracovala. Její autor Ivan Sekyra je také autorem známé Zahrady ticha (Je tam brána zdobená atd.). Právě Ivan Sekyra ukončil svou životní pouť v sobotu 30. června....

Všichni jsou mrtví nebo brzy umřou. Johnovi rozpáral břicho mexický pasák, Billy dožívá někde ve stodole u hodných lidí, Mac už nemá jediný zub, kterým by rozmělnil chudičkou stravu a všechny krásný holky mají oteklé zmalované obličeje a špekatá břicha. Jack, Tom a Frank umřeli na rakoviny a jiná svinstva. Všichni krásní koně zmizeli. Jednoho dne se rozběhli po pláni a zvířili prach tak, že byl vidět na deset mil. Když si prach sednul, tak byli koně pryč. A nikdo nikdy je už neviděl. Vincent jen těžko udrží stolici. Snaží se ještě být užitečný. Chodí denně v půl osmé do práce. Uprostřed cesty se zastavil a opatrně si pšouknul. Opatrnost nepomohla. Musel se vrátit domů, umýt si řiť a převléknout se. Pod starým kloboukem mu tekly pramínky potu. Košili by mohl ždímat. Snad jen po práci u piva mohla by se mu vrátit chuť starých časů. Jaro kypělo životem. Vincent zadumaně pozoroval kousky jasně modrého nebe prosvítajícího mezi domy. Usrkl piva. Ostatní u stolu byli víceméně holobrádci. Nemě...