Vejprt

března 31, 2013

Výzvu zúčastnit se víkendu ve Vejprtech jsem okamžitě přijal z více důvodů. Například:

1/ vypadnout zas po nějaké době na víkend ze Sla

2/ byl jsem zvědavý na samotné Vejprty

3/ sobotní večer měl zpestřit starý kamarád ze studií Lubina, který vystupuje jako Xavier Baumaxa

4/ vzhledem k tomu, že nejezdím lyžovat, neměl jsem už dlouho možnost trávit zimní víkend na horách...

...i když hory... člověk má pořád pocit, že krušnohory nejsou zas tak pořádné hory. a ve srovnání třeba s alpami nebo tatrami asi ne, ale:

1/ panovala tam pravá lednová mrazivá zima

2/ vítr fučel opravdu horský

3/ vejprty samotné leží okolo 750 m.n.m., což pro středočecha zas tak málo není...

...navíc jsem je shledal opravdu zajímavými. staré horní město se po všech melách dvacátého století nachází v jakési divné fázi zakonzervovaného skanzenu doplňovaného vietnamským přihraničním byznys folklórem. staré (a často opravené, ale téměř vždy prázdné) výstavní budovy pamatují město o třinácti tisících obyvatelích. turistické centrum prakticky výhradně pro němce a obývané téměř výhradně němci zažilo určitě nejeden divoký večírek za éry frajírků v náckovských uniformách. ale samozřejmě i předtím. bohatí průmyslníci přelomu devatenáctého a dvacátého století, jejich paničky, vídeňské valčíky, oslňující záře lustrů v hotelových halách... a ještě předtím zlatá horečka, která tu vypukla přesně v polovině šestnáctého století, kdy byla pod vyvrácenou jedlí nalezena stříbronosná žíla. to už tu asi sto padesát let stál hamr rodiny weibergů, jejichž zkomolené příjmení dalo název budoucímu hornímu městu. ve vejprtech se těžilo až do poloviny devatenáctého století, i když už o sto let dříve byly dočasně doly zavřeny... od osmáctého století to vejprtští s obživou tak různě lepili a zkoušeli za státní podpory rozjet určitá řemesla jako puškařství, krajkářství nebo prýmkařství...na konci století se ale s rozvojem železnice životní úroveň prudce zvedá, zvyšuje se počet obyvatel a pracovních příležitostí...

...je teda fakt, že naše slánská partička o konečném počtu sedmnácti lidí jela do vejprt spíš za zábavou než poznáním... co se vše dělo, halí závoj zapomnění a následuje jen pár neživých obrázků...

hotel yetti se nejprve jmenoval stadt leipzig, pak hotel praha a teď v něm ondřej a pepa provozují backpacker

v přízemí není restaurace, ale bar, u kterého se zpijete ein zwei

hned za hotelem je konec vejprt a české republiky. domy naproti už patří do saského bärensteinu.

hranicí tvoří polava. tvoří hranici po skoro celé délce svého toku. je to její dějinná úloha. v sasku se pak vléva do říčky zschopau (šopava), která se pak vlévá do freiberger mulde (ta pramení u moldavy jako moldavský potok), ta do mulde a ta nakonec do labe.