Na hradišti Hůrka

Vrch Hůrka leží nad městečkem Starý Plzenec, na ostrožně na sever od řeky Úslavy. Hradiště zde pravděpodobně bylo už v předslovanských dobách, pro historii naší země je podstatné, že už v 10. století zde měli svou regionální oporu Přemyslovci. Hradiště postupně rostlo a rozšiřovalo se do podhradí a na druhou stranu řeky, kde vzniklo významné obchodní centrum zvané Plzeň. Ve 13. století bylo vystavěno nové město Plzeň asi 10 kilometrů na sever od původního přemyslovského hradiště. Význam Staré Plzně nakonec upadl až ve zdrobnění názvu, takže proto zní dnešní oficiální jméno města Starý Plzenec. Na Hůrce se zachovaly valy, na západním předhradí rotunda sv. Petra. Základy mladšího kostela sv. Vavřince byly objeveny na Akropoli.

.. pro mě každopádně byla hůrka velice příjemným místem, kde jsem asi dvě hodiny odpočíval zcela plně vystaven hřejivým slunečním paprskům svatováclavského léta. táhlým svahem jsem vystoupal k rotundě, obešel ji a uvelebil se na lavičce pod zdí rotundy. z tohoto místa je skutečně malebný pohled na městečko dole v údolí říčky a na zříceninu hradu radyně na protějším svahu. krása místa, klid a mír, jemné ševelení lístí ve větru a cvrlikání ptactva mě ukolébaly k dřímotě. natáhl jsem se na lavičku a čerpal základní životní energii před dlouhou zimou. pro letošní rok to byl můj poslední zážitek s letní atmosférou a rozloučení s krásným letošním létem...

cesta stoupá od západní předhradí na vrchol akropole

rotunda stojí na malé plošině

více než tisíc let stará rotunda působí mohutně i křehce

malebné místo

cesta stoupá dále na akropoli

základy kostela sv. vavřince

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Za nálezem keltské hlavy na místo činu

Obrázek
Archeologické léto je skvělý počin Archeologického ústavu ČSAV, který seznamuje zájemce s archeologickým výzkumem na desítkách lokalit po celé republice. Je neopakovatelným zážitkem dostat zasvěcené informace k místu, na kterém právě jste. Archeologové mají v posledních letech hojné žně díky častým záchranným průzkůmům při stavbách nových dopravních komunikací, obchodních center, skladových areálů atd., a vzhledem k tomu, že u nás byly i tak stovky ještě neprozkoumaných lokalit, které dávají tušit nějaké nálezy, je opravdu obdivuhodné, že při tom množství práce si archeologové ještě najdou čas na to, aby se v letním žáru a v potu tváře prodírali lesními porosty, které skrývají pradávná pohřebiště, a zdolávali vrchy se středověkými hrady a pravěkými hradišti, nabití informacemi a ochotou je poskytnout. Stejně jako archeoložky Muzea T.G.M. v Rakovníku, paní mgr. Bezáková a paní mgr. Blažková, které naši skupinu příznivců historie provedly oborou, která chrání prvořadou archeologickou pam...
Další informace

Tajemná hora Vladař

Obrázek
Všechnu slávu českých pověstí pro sebe získal Říp jakožto střed země kmene Čechů, ale v západních Čechách, v povodí řeky Střely, stojí hora ještě výraznější, rozlehlejší a vyšší, která vzbuzuje podobné emoce jako Říp a která byla po dlouhá staletí významným strategickým bodem celé krajiny. Má přiléhavé jméno - Vladař.  Vladař je zdaleka viditelný jako mohutný masiv vystupující nad krajinu, kterou převyšuje svou výškou 693 mnm o nějakých 200 metrů. Hora je významná pro geology, botaniky, historiky a archeology a pro všechny, které fascinuje krajina a její dávná historie. V prudkém stoupání od řeky Střely působí jako stolová hora ze Ztraceného světa Arthura Conana Doylea. Že Vladař není erozním reliktem delšího lávového proudu z Doupovských hor, ale pozůstatkem samostatné sopky, vysvětlují geologové přítomností pyroklastik, usazenin sopečného původu, které se vždy vyskytují blízko zdroje sopečné činnosti. V pradávném čase tedy aktivní Vladař dštil oheň a chrlil lávu a postupně se vyp...
Další informace

Hora plná mohyl

Obrázek
Jak asi vypadal takový normální hřbitov před více než 3000 lety? Na odpověď se můžete zajet podívat přímo doprostřed současné středoevropské civilizace. Na okraji Kladna, u obce Velká Dobrá se v lesíku ukrývá okolo 60 mohyl z období 11. - 13. století před Kristem, kdy zde v budoucích českých luzích a hájích  už byla také plně zdomácnělá doba bronzová. Výrobu bronzu umožnilo zdokonalení pecí, původně hrnčířských, tak, aby mohly tavit i měď, která se taví při vyšších teplotách než cín. Používání bronzových nástrojů vedlo k prudkému nástupu civilizací na Předním Východě, v Egyptě a ve Středomoří. Všechny úspěšné civilizační pokusy jako Egypt, Sumer a na něj navazující mezopotámské státní útvary, mínojská a mykénská civilizace, Chetité, to vše je doba bronzová. Rozvoj obchodu a pronikání technologických novinek podpořil rozvoj severnějších částí Evropy. Na našem území se vůdčí kulturou doby bronzové v její starší fázi stává takzvaná kultura únětická. Období střední doby bronzové u nás ...
Další informace