Po některých židovských památkách na Vysočině

Vysočina je kraj, kde v minulosti žily početné židovské komunity od středověku až do holocaustu během druhé světové války. Díky tomu je v tomto kraji zachován výjimečný počet památek na tyto obyvatele českých zemí. Židé byli během minulých staletí v obcích českých zemí více či méně trpěnou menšinou, která se lišila náboženstvím, jazykem i kulturními zvyky. Místa, kde mohli žít, byla od jiných částí obce oddělena a uzavřena. Říkalo se jim ghetta. Slovo ghetto pochází z hebrejštiny a znamená odloučení. Přesně tak vystihuje pozici, kterou Židé měli. Součástí židovské obce bývaly synagogy - modlitebny, jimž byl vzorem jeruzalémský chrám jako symbolické pouto se zemí, kterou Židé museli během římské nadvlády opustit. Slovo synagoga je původu řeckého (slova začínající předponou syn- mají význam něčeho společného, spojeného). Dalším významným místech židovských ghett bývala mikve - rituální lázeň. Život v židovském ghettu si jen těžko už dnes představíme. Události 20. století nás připravily o sousedy jak židovské, tak německé a je to bohužel znát na úrovni kultury Čechů v jejich vlastní zemi.

V rámci výletu na Vysočinu jsem navštívil několik obcí, kde židovské komunity existovaly. Pohyboval jsem se v prostoru mezi Jihlavou a Telčí a navštívil památky na židovské osídlení v Třešti, Horní Cerekvi, Batelově a Telči. Všechna ta místa měla svou specifickou atmosféru, zvlášť bych rád zmínil hřbitov u Horní Cerekve, ukrytý za polem na kraji lesa, k němuž jsem se probojovával hustou vánicí po zasněžené polní cestě. Byl jsem odměněn krásným malým ohrazeným hřbitovem s kouzelnou atmosférou. Toto a další místa si můžete prohlédnout na následujících fotografiích. Omluvte jejich kvalitu, prosím. Počasí návštěvě památek příliš nepřálo...

Třešť

V Třešti žili židé už od 13. století. Třešťské ghetto bylo rozlehlé a dodnes se z velké části zachovalo. Unikátem je synagoga s podloubím, jediná taková v českých zemích. Na jižním okraji města se nachází na malebném místě ve svahu na rybníkem hřbitov s dvěma brankami, modlitebnou a stovkami náhrobků.

Horní Cerekev

Židovský hřbitov leží asi dva kilometry za městem, mimo frekventované cesty. V minulosti často devastován, dnes opraven. Nachází se na něm necelé dvě stovky náhrobků.

Batelov

V Batelově je možné dobře rozpoznat bývalé ghetto, navíc je v něm zachována synagoga. Ta pochází z konce 18. století a má zachovalý klasicistní vzhled. Hřbitov leží na kopečku asi kilometr za městem a je ohrazen plotem. Přes něj se mi podařilo pořídit několik fotografií.

Telč

Synagogu v Telči jsem nehledal. Stojí tam a je přestavěna. Telč je město natolik nabité památkami, že jsem ji jaksi minul. Nenechal jsem si ale ujít židovský hřbitov, který leží na jihovýchodním okraji města za Staroměstským rybníkem a a železniční tratí. Hřbitov byl bohužel uzavřen, na jeho horním konci jsem dokázal pořídit pár snímků přes zeď.

Vysočina je nádherný kraj plný přírodních i kulturních památek. Stopy přítomnosti židovských obyvatel zde jsou stále časté a patrné i přes všechnu nenávist, které Židé i místa s nimi spojená byli vystaveni. Jsou to místa, která by neměla být zapomenuta. Jsou součástí naší národní paměti a i naší národní sebereflexe.