Novogotické perly v Charvatcích

Charvatce jsou obec, která leží hned vedle Mšeného - Lázní asi 20 km na sever od Slaného a asi 10 km na jihozápad od Roudnice nad Labem. Pojmenování vesnice by mohlo znamenat její opravdu hodně staré založení a kolonizaci této části Podřipska. Stará určitě bude, neboť zdejší kostel Nanebevzetí Panny Marie má románské základy. V současné době má gotický vzhled, stejně jako nedaleká hřbitovní kaple sv. Prokopa. A protože Charvatce stojí na okraji rozlehlé plošiny nad srázem do údolí Mšenského potoka, jsou kostel i kaple zdaleka viditelné. Patří tak k významným krajinným dominantám a zajímavým zástupcům novogotické architektury.

Hřbitov s kaplí leží několik stovek metrů od kostela stranou od vesnice, jak v době jeho založení nařizovala hygienická pravidla. Založen byl asi v polovině 19. století, postupně doplňován o zajímavé prvky jako právě hřbitovní kaple, márnice a také zeď. Kaple je stavba s čtvercovou lodí, užším obdélníkovým presbytářem a válcovou schodišťovou věží. Příznivci geometrie si tu přijdou na své. Vystavěna byla buď roku 1909 nebo 1911. Z poměrně jednoduchých fasád vyniká kamenný portál s reliéfem Vzkříšení Lazara a zvonice ve střeše lodi. Před kaplí stojí hrobka místní významné rodiny Tomanů, statkářů a majitelů cukrovaru ve Mšeném. Na více náhrobcích na pěkném, udržovaném hřbitově můžeme najít nějaké stopy vedoucí k místnímu cukrovaru. 

Vždycky mě napadá, proč jen na hřbitově ve Slaném nemohou být k dispozici k zalévání konve, ale pouze stojany na pet lahve, kterou si ale raději přineste s sebou. Jinde to jde. Pro město Slaný je to velká ostuda. Ale vraťme se do hřbitovního areálu v Charvatcích. Jeho součástí je i ohradní zeď z režného cihelného zdiva, kterou rytmizují symetricky rozmístěné sloupky, zakončené kamennou sedlovou stříškou s motivem trojlistu, a také novogotická márnice, opravená a velice pěkná, ve které se dokonce dají najít volně přístupné toalety. Celý hřbitov se všemi svými prvky je rekonstruovaný a udržovaný.

Novogotické stavby na hřbitově v Charvatcích i regotizace kostela Nanebevzetí Panny Marie jsou dílem architekta Rudolfa Vomáčky. Narodil se shodou okolností ve Mšeně u Mělníka a ne tedy ve Mšeném v sousedství Charvátců a to v roce 1847. Vystudoval stavební inženýrství a působil jako stavební úředník v různých funkcích. Jeho odbornost a úřední rozhodovací pravomoci v oblasti plánování a schvalování stavebních projektů z něj učinily vlivného spolutvůrce veřejné a sakrální architektury v Čechách v posledních desetiletích monarchie. Mezi jeho vlastní stavební projekty patří zejména několik sakrálních staveb jako třeba kostel sv. Prokopa v Braníku, monumentální novorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě u Kutné Hory, kostel sv. archanděla Michaela v Oloví u Sokolova a také hřbitovní kaple sv. Prokopa v Charvatcích. Rudolf Vomáčka zůstal představitelem konzervativní architektury a jeho práce se uzavírá s první světovou válkou. Zemřel roku 1926. Regotizační úpravy kostela Nanebevzetí Panny Marie v Charvatcích probíhaly ještě před koncem 19. století, k výstavbě hřbitovní kaple se tedy Vomáčka do Charvatců vrátil po zhruba deseti letech. Kostel je v jádru románský a je to hodnotná památka se zajímavými artefakty v interiéru, jako třeba gotické věžovité sanktuárium, pískovcová kazatelna z 16. stol. a kamenná křtitelnice. 

Celý areál v okolí kostela doplňují vzrostlé stromy, barokní fara s mansardovou střechou a prostá barokní kaple sv. Anny s novodobými luxferovými okny. Navíc z druhé strany kostela je hospoda, takže kdo by se chtěl v Charvatcích zastavit a po prohlídce hřbitova dostal žízeň, může se občerstvit přímo při obcházení kostela. Až pojedete někdy po silnici ze Slaného na Budyni, vezměte to stranou a zajeďte si podívat do Charvatců na skutečné perly novogotické architektury v Čechách.