Z Vráže do Písku po levém břehu Otavy

Návštěv v okolí Písku je třeba využít k výletům. Vždyť je to kraj na krásnou přírodu tak bohatý! Tentokrát jsme se rozhodli popojet vlakem z Písku do lázeňské obce Vráž, z ní sejít k řece a dojít zpět do Písku po levém břehu Otavy. Vyrazili jsme ve čtyřech bez psíka, který byl tentokrát tím lenochem, který skončil v pelechu, i když v tom byl trochu nevinně. Každopádně počasí nám přálo a my se mohli těšit na zážitky.

Na píseckém nádraží bylo díky jiřičkám živo

Za pár minut jsme byli na nádražíčku ve Vráži

Poradili jsme se kudy dál a vyrazili směrem k lázním

Nejprve jsme ale museli projít Novou Vráž. Je to vesnice z období lesní kolonizace v 19. století, kdy se ve šlechtických lesích ostošest hospodařilo, budovaly se pily a k nim se pro lesní dělníky a dělníky na pile stavěly vesnice. Nová Vráž byla založena až ve druhé polovině 19. století a dodnes je znát její kolonizační charakter. Nicméně víska je to úhledná s pěknými domy.

Nejznámějším vrážským rodákem je agrárník Jan Rataj

O několik stovek metrů dále leží Stará Vráž. V ní okamžitě zaujme oko výletníkovo rozsáhlá stavba zámku ve stylu novogotickém, tedy á la Hluboká. Zámek si postavili Lobkowiczové jako své letní sídlo. Je obklopen parkem s nádhernými stromy. V roce 1926 byl zámek odkoupen a vzniklo zde sanatorium. Funkcionalistická budova sanatoria patří také k zajímavým stavbám této lokality. A ještě jedna stavba z předválečného období se nachází v tomto areálu - je to věžový vodojem.

Když jsme se vymotali z parku, tak jsme ještě narazili na kapličku s příběhem a pak už nás cesta vedla lesem k řece.

Otava byla opět krásná jak bývá. Postupovali jsme úzkou cestičkou podél řeky, míjeli jsme naučné cedule vyprávějící příběhy vorařů, kteří plavívali dřevo směrem ku Praze, procházeli jsme místy, kde stávaly mlýny.

Mariánskou kapli nechal kdysi postavit jeden z mlynářů.

U plynové lávky jsme uvažovali, že přejdeme na druhou stranu a kousek se vrátíme do hospody U Caisů, ale zarazila nás cedulka hostinec U Sejpů 100m, takže jsme v klidu zůstali na levém břehu, dali si U Sejpů jedno pivo a pokračovali dále. Cesta pak vedla převážně chatovými osadami až k Písku. Na okraji města jsme přešli Jiráskův most a vydali se směrem do centra uzavřít výlet u dobrého jídla.