Dva židovské řbitovy na Kutnohorsku

Během podzimního vandru jsme s přáteli mimo jiné navštívili i dva židovské řbitovy. Jeden už za padajícího soumraku schovaný za zdí a s vchodem ze soukromého pozemku, druhý na svahu obráceném k jihu svou zeď už dávno ztratil a odhalený odolává statečně nezmarům počasí i necitlivým zásahům lidským.

Malešov

Židovský řbitov v Malešově se nachází na jižním okraji městečka. Shodou okolností jsme spali hned ve vedlejším domě a řbitov původně téměř pro nás nedobytný měli jsem najednou před očima nechráněn, neboť jižní zeď je zbourána a bude se zřejmě stavět znovu. Malešov neleží daleko od Kutné Hory a právě kutnohorští občané židovského vyznání převážně zaplňovali po svých skonech malešovskou zahradu míru v 19. a 20. století až do druhé světové války. Poslední pořeb se zde konal v roce 1956, kdy zde byla pořbena dcera posledního kutnohorského rabína. Dochováno přes 200 náhrobků od 18. století, starší psané víceméně jen hebrejsky, novější v kombinaci převážně s češtinou. Pěkné náhrobky z doby první republiky. Také dětská část. Zajímavá jména: Strakoschová, Faul, Wohrizek. Nebo například Ohrenstein, to určitě musel být příbuzný známých uměleckých osobností Ortena a Ornestů. Jinak i běžnější: Herman, Pollak, Heim, Raubitschek. Na řbitov se dostanete, až když se telefonicky domluvíte s paní Koutskou, která bydlí v někdejším hrobnickém domku. Paní je velmi ochotná a pustí se vás přes dvorek ke vrátkům na řbitov. Malešovský řbitov rozhodně stojí za návštěvu.

Zbraslavice

Současný a zřejmě navždy poslední zbraslavický židovský řbitov je již třetím a v posledku úspěšným pokusem židovské komunity ve Zbraslavicích o založení vlastního pořebiště. Městečko na jižním okraji dnešního kutnohorského okresu patří geomorfologicky už na Českomoravskou vrchovinu a do zdejšího drsného prostředí se uchylovaly židovské rodiny už od pozdního středověku, stejně jako v nedalekých podobně velkých obcích Golčově Jeníkově a Uhlířských Janovicích. Obec zbraslavická byla schopna založit Pořební bratrstvo ještě před koncem 17. století. V té době probíhaly první dva pokusy o založení vlastního bejt olámu. Ten třetí byl nakonec založen v druhé polovině 18. století na pozemku na svahu přes potok od města. Využíván byl do roku 1932. Hned po druhé válce byl poškozen rozkradením řbitovní zdi a mnoha novějších náhrobků českými obyvateli Zbraslavic a okolí. K dalšímu poškození došlo při pokládání kabelů elektrického vedení. Dochovalo se asi 150 náhrobků. Z márnice zbyly jen terénní náznaky. Řbitov bez ochrany zdi jen těžce odolává projevům lokálního klimatu. V roce 2008 poškodila řbitov silná větrná bouře. Okolo se mezitím za několik posledních desetiletí rozrostla chatová osada. Řbitov vedle ní položený s ní vytváří prapodivnou symbiózu. Každopádně působí udržovaným dojmem a určitě je o něj pečováno aspoň v rámci možností. Ošlehaný větry vydává svědectví o starých časech v zapadlém koutě naší vlasti.