Kostel sv. Martina s hřbitovem v Kostelci nad Labem

Slovo kostelec znamená opevněný kostel budovaný jako opěrný bod často na vyvýšeném místě v krajině. Tak i kostel sv. Martina byl zřejmě už v románských časech významným bodem na nevelkém vršku nad lužní krajinou nad břehem řeky Labe, plnou slepých ramen, okolo kterých se rozrůstala osada pod kostelem. Je možné, že u Martina byl i panský dvůr.

V polovině 14. století byl přestavěn a zhruba v této podobě ho můžeme vidět i dnes. Okolo kostela byl založen hřbitov, který je tam také dodnes. Jde se k němu po schodišti zakončeném novoklasicistní brankou.

Kostel je široce rozpoložená, trojlodní stavba s hranolovou věží. Byl poškozen husity a jeho význam klesnul, když byl na náměstí postaven nový kostel sv. Víta. Poté sloužil už jen jako hřbitovní. Josefskými reformami byl zrušen, sloužil vojákům jako prachárna, po sto letech byl obnoven k původnímu účelu.

Hřbitov je funkční celou dobu. V jeho jihozápadním rohu byla postavena márnice s mansardovou střechou. Hřbitov byl rozšiřován směrem na východ a kromě mnoha pěkných náhrobků tam také najdeme sochu Piety, sv. Jana Nepomuckého a novorenesanční hrobku rodiny Šlajsovy z roku 1888.

Galerie k článku zde.