Několik zajímavých míst mezi Veltrusy a Neratovicemi

Pokud pojedete od Slaného směrem na Mělník a najedete u křížení silnic 16 s dálnicí D8 na silnici 608 v Nové Vsi, pojedete po ní směrem na Kralupy nad Vltavou a odbočíte z ní u Veltrus na silnici 101, dostanete se po necelých dvaceti kilometrech do města, které vyrostlo z původní vesnice jako přívěšek chemické továrny, do Neratovic. A na této cestě projíždíte několika obcemi, které stojí za krátkou, třeba jen několikaminutovou zastávku.

Všechna místa zmíněná v tomto textu se rozkládají v úrodné nížině mezi ústím Bakovského potoka do Vltavy a Labem několik kilometrů před soutokem s Vltavou. Dříve se tomuto regionu říkalo Meziříčí. Toto území bylo pravidelně osidlováno v pravěkých dobách, od eneolitu je pak osidlováno víceméně trvale. Je logické, že v této krajině se usazovali i Slované přicházející na naše území zhruba od konce 5. století. Na dohled mýtické hory Říp pak vznikaly dvorce a vesnice, později i větší sídla. Těžko se dohledávají památky na dobu předrománskou, hlavně kvůli často se měnícímu korytu řek, památky na následující období raného středověku, gotiky, baroka a dalších pozdějších stylů jsou zde zastoupeny v hojné míře.

Hostín u Vojkovic

Hostín patří k sídlům, jejichž historie sahá minimálně do 11. století, ale jak jsem už zmiňoval výše, je možné i na místě dnešní obce mohli být usazeni staří zemědělci v dobách už před počátkem našeho letopočtu. V obci pravděpodobně stávala opevněná tvrz, dávno už zaniklá, a jsou zde tři zajímavé památky. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, u něj stojící dřevěná zvonice a hřbitovní kaple Božího Těla.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází zřejmě už z románských dob. Poprvé je zmiňován v roce 1320. Na začátku 17. století byl renesančně přestavěn, později ještě upraven barokně. Je to jednolodní obdélníková stavba se starou hranolovou věží na jihozápadní straně. Hlavní portál na jižní straně je gotický s renesanční předsíní.

U kostela stojí mohutná hranolová dřevěná zvonice s kamennou podezdívkou. Pochází ze 14. století, byla upravována ve století 17. Ve svých útrobách skrývá zvon sv. Václav z poloviny 16. století od slavného pražského zvonaře Brikcího z Cimberka.

Na hřbitově stojí barokní kaple Božího Těla, která na mou návštěvu musí ještě počkat.

Chlumín

Obec Chlumín bývala městečkem s trhovým i hrdelním právem, měla tedy zářnější minulost než současnost. Z minulých dob tu najdeme zámek, kostel sv. Máří Magdaleny a morový sloup.

Chlumínský zámek byl postaven na počátku 17. století, později přestavěn barokně a ještě později rokokově. Od začátku 19. století byl využíván jako škola, také jako sídlo farního úřadu. V polovině 19. století vyhořel, ale byl opraven. Jeho chátrání nastalo až po druhé světové válce, kdy byl svěřen do péče státního statku. Dnes je využíván jako depozitář Uměleckoprůmyslového muzea a aspoň z venku vypadá v jakž takž solidním stavu.

Kostel sv. Máří Magdaleny stojí na místě bývalého gotického kostela, který byl zničen spolu s velkou částí městečka za třicetileté války. V roce 1732 nechala nový kostel vystavět kněžna Anna Marie Toskánská, šlechtična, která svým neutuchajícím elánem a finančními prostředky ovlivnila mnoho míst v dnešní České republice. Mohutná barokní jednolodní stavba patřila k největším kostelům v okolí.

Anna Marie Toskánská věnovala v roce 1729 Chlumínu také morový sloup. Je to trojboká barokní stavba se sochami svatých, českých patronů sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého, sv. Ludmily a dalších svatých oblíbených v baroku. Na stěnách sloupu jsou znázorněna martyria příslušných světců. Z hranolu sloupu vyrůstá trojboký jehlan a do jeho hrotu je vsazen zářící symbol sv. Trojice.

Obříství

Obec Obříství leží nad břehem Labe mezi Neratovicemi a Mělníkem. Je poprvé zmiňována v roce 1290 a její název znamená, že do v minulosti často zatápěné obce bylo třeba se brodit. Jelikož jsme stále ještě ovlivněni obrozeneckým myšlením, tak je Obříství připomínáno hlavně pro spojení s Bedřichem Smetanou a Svatoplukem Čechem, kteří mají oba v obci své památníky. Oba zde prožili několik let. V památníku Svatopluka Čecha si můžete domluvit svatební obřad, jestli vám to stojí za to. Čech zde má i pomník s bustou.

Dominantou Obříství je zámek. Vznikl přestavbou původní tvrze, ale až do začátku 19. století nebyl dostavěn. V roce 1817 se majitelem panství Obříství se zámkem stal rakouský generál, diplomat František Arnošt baron Koller, velký sběratel umění. Ten dokončil započaté přestavby a budovu rozšířil. Poté sem přesunul své rozsáhlé sbírky antických památek, které jsou dnes vystaveny v Pergamonském muzeu v Berlíně. V této době na zámku působil jako vychovatel český pedagog a spisovatel, účastník tažení proti Napoleonovi, Matěj Milota Zdirad Polák, autor jedné z prvních českých známých básní "Vznešenost přirozenosti".

Se zámkem je spojen zámecký kostel Narození sv. Jana Křtitele. Původně románský kostelík byl přestavován goticky a renesančně, poté ještě upravován barokně, ale renesanční sgrafita mu zůstala. U kostela stojí dřevěná renesanční zvonice ze 16. století. Dřevěná část je umístěná na kamenné podezdívce a je zakončená mansardovou střechou. Před ní leží symbolický hřbitov místních rodáků padlých v první světové válce.

Na návsi - dnes Náměstí Svatopluka Čecha se dochoval barokní ráz některých domů. Byly postaveny v roce 1714 poté, co byly původní domy vypáleny v souvislosti s válkou o španělské dědictví. Před jedním takovým domem - farním úřadem - najdeme sochu sv. Jana Nepomuckého. Byla umístěna v roce 1815 na břehu Labe, poté přemístěna v souvislosti se stavbou Štěpánského mostu, vícekrát se stěhovala a nakonec zakotvila na svém dnešním místě.

Ve stejném roce jako barokní domy na návsi byl v její severní části vztyčen i morový sloup. Byl postavený jako poděkování za konec poslední morové epidemie v Čechách roku 1714. Najdeme na něm sochy sv. Rosalie, sv.Františka Xaverského, sv.Rocha, sv.Šebestiána, sv.Barbory a sv.Pavlíny a na jeho vrcholu dvojsochu Panny Marie a sv. Karla Boromejského. V jiné části návsi nedaleko pomníku Svatopluka Čecha najdeme ještě rokokovou sochu sv. Markéty z roku 1763.

Libiš

V sousedství významného přívozu přes Labe, tzv. Štěpánského (v roce 1912 zde byl postaven most) vznikla obec Libiš, poprvé připomínána roku 1323. Dnes je přimknuta k městu Neratovice. Její dominantou je kostel sv. Jakuba Většího. Byl vystavěn v gotickém slohu brzy po polovině 14. století. Je to malý jednolodní kostel, ne větší než leckterá kaple. Věž k němu byla přistavěna roku 1541. Ač je to stavba malá, na vršíčku nad lužním lesem okolo Labe vypadá velice působivě. Kostel je známý pro svou bohatou freskovou výzdobu. Příště si domluvím návštěvu a vnitřní výzdobu si prohlédnu. Až ke kostelu sahala voda při povodních v roce 2002.

Vedle kostela stojí dřevěná zvonice vzpěradlového typu, která pravděpodobně pochází ze 16. století. Má obdélný, stupňovitý tvar umístěný na podezdívce. Zajímavostí je, že délka zvonice je větší než její šířka. Uvnitř visí dva zvony, jeden z 15., druhý ze 16. století.