Na hradě Wostrym

Výlety do Českého středohoří nikdy neomrzí. Tentokrát jsme se rozhodli dobýt hrad Ostrý, který leží přímo naproti mohutnému masivu Milešovky. Auto jsme nechali v Milešově, přímo pod zámkem. Ten stojí na na skalním ostrohu nad potokem a není těžké uhodnout, že vznikl přestavbou středověkého hradu. Stejně jako hrad Ostrý a další stavby v okolí ho nechali postavit Kaplířové ze Sulevic, místní, původně vladycký rod, známý od 11. století. Dramaticky zasáhl do dějin české země ve století 17. Kašpar Kaplíř ze Sulevic byl jedním z direktorů stavovského povstání a v roce 1621 byl spolu s dalšími pány popraven na Staroměstském náměstí. Jeho vnuk Kašpar Zdeněk byl naopak vojevůdcem v císařských službách a proslul hlavně obranou Vídně proti Turkům v roce 1683. Brzy poté celý rod Kaplířů ze Sulevic vymírá. Zámek je nepřístupný, ale možná se tam jednou podíváme, protože je v něm léčebna dlouhodobě nemocných.

V Milešově jsme prošli okolo hřbitova, překročili Pálečský potok a začali stoupat do kopce, jak je ve Středohoří častým zvykem. Otevřel se nám pohled na hrad. Patřil k těm mladším u nás. Jeho stavba spadá až do 30. let 15. století a jeho existence trvala jen něco přes sto let. V půlce tohoto období ho od Osterských ze Sulevic, tedy větve Kaplířů, koupili Valdštejnové, v roce 1535 Černínové, ale po roce 1560 už se uvádí jako "pustey".

Značená cesta vedla po silnici a prudce stoupala. Jako odměnu za vydané úsilí nám sv. Antonínek Paduánský nabídl skvělé pohledy na Milešov, Milešovku a Kletečnou na jedné straně a na Lipskou horu a hrad Oltářík na straně druhé.

Došli jsme na rozcestí pod vrchem a čekala nás cesta přímo na hrad. Ten stojí na čedičovém sopouchu ve výšce 553 m.n.m. Listnatým lesem pod kamenným polem přišli jsme k informační tabuli, kde jsme našli vyobrazení pravděpodobné podoby hradu. Dodnes se zachovaly zbytk bran, bašt i paláce.

Na hradě je příjemně. Jsou tam lavičky, ohniště, schránka na vrcholovou knihu a několik vyhlídek ze zbytků paláce a bašt. Posvačili jsme a rozloučili se pohledem na Kletečnou.

Po modré turistické značce jsme sešli k vesnici Březno, kde jsme odbočili na neznačenou polní cestu a pod severními svahy Ostrého jsme se vraceli zpět k Milešovu. Celá procházka měla něco přes osm kilometrů. Na okraji Milešova stojí osada Mlýnce s pěknými venkovskými staveními. Nad ní stojí barokní kostelík sv. Antnína Paduánského. Nechal ho vystavit Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic v 70. letech 17. století podle návrhu Antonia della Porty, italského stavitele, který se podepsal na mnoha českých stavbách té doby (např. zámky v Roudnici nad Labem nebo v Libochovicích). S Milešovem jsme se rozloučili pohledem na zničený barokní statek a vyrazili k městu Louny doplnit vydanou energii v tamním minipivovaru.