Vrátenská hora

Na Vrátenské hoře jsem byl naposled se slečnou Há, a to téměř přesně před deseti lety, ve třetím měsíci existence mého blogu. Tentokrát, v roce 2019, jsme tam jeli s Tomášem Malcem a jeho crew po noci strávené v kempu v Jablonném v Podještědí přes Mimoň a Doksy. Stále ale platí, že k rozhledně musíte zajet "do serpentin, které cestu vlnily až do vsi, kde žijí nosálové, do vsi jménem Nosálov."

Taky pořád platí, že ve vesnici Libovice musíte odbočit doprava a nechat auto na parkovišti, ze kterého je na vrchol kopce asi deset minut. A do třetice platí stále i to, že rozhledna na Vrátenské hoře je docela nevzhledná plechová bouda s přilepenými satelity na plášti pod vrcholem. První místní rozhledna byla dřevěná vyhlídková věž z konce 19. století, původně hasičská věž na sušení hadic. Vydržela prý 23 let, ale prý také jen deset let. Potom tam až do roku 1992 žádná rozhledna nestála. Novou stavbu zainvestovali tehdejší mobilní operatéři. Věž je vysoká 40 metrů a vyhlídková plošina je ve výšce 25 metrů.

Jinak Vrátenská hora je s nadmořskou výškou 507 metrů nejvyšším vrcholem mělnického okresu a zároveň Housecké vrchoviny, která je součástí tzv. Polomených hor. To je zajímavý termín, který označuje větší část toho, čemu říkáme Kokořínsko, zároveň i s okolními vrchy. Takže nejvyšším bodem těchto Polomených hor je Vlhošť. Vrátenská hora je třetí. Rozhledna stojí na plošince pár metrů pod vrcholem.

Z Vrátenské hory je díky její výšce opravdu moc pěkný rozhled. Nejvíce na krajinu CHKO Kokořínsko, která tu leží jak na dlani. Samozřejmostí je krásný výhled na nedaleký Bezděz, ale i na vzdálenější kopce. Vidět je Vlhošť, Říp, Házmburk a další. Výlet sem opravdu stojí za to, ze Slaného nebo z Prahy to sem je hodinka cesty a dá se to spojit ať už s pivovarem v Lobči nebo jinými atrakcemi.