Židovský řbitov na Kladně

Židovský řbitov na Kladně leží na okraji areálu městského řbitova, od kterého je oddělen zdí. Byl založen v roce 1889. Do té doby pořbívali kladenští Židé své zesnulé na řbitově v nedaleké Hostouni.


Areál řbitova nebyl zcela zaplněn, samozřejmě kvůli nacistické okupaci a holocaustu našich židovských spoluobčanů. Zachovalo se zde asi 200 náhrobků. Řbitov je v docela dobrém stavu, náhrobky jsou vztyčeny a dřívější porost byl vysekán. To neplatí o porostu novém, kterým začíná řbitov zarůstat. Pořební služba, která řbitov provozuje, zřejmě letos nesehnala nikoho s křovinořezem.


Nejvýznamnější památkou, která se zde nachází, je obřadní síň. Byla postavena v roce 1938 ve funkcionalistickém slohu a je dílem architektů Gerstla a Mühldorfa. Zatímco o Maxu Gerstlovi se dá najít spousta informací - pocházel ze starobylé rodiny, usazené v Praze od středověku, jeho dílo není úplně zmapováno, v roce 1938 emigroval do Ameriky, kde v roce 1982 zemřel, o architektu Mühldorfovi jsem nenalezl nic. Obřadní síň je krásnou ukázkou moderní funerální architektury 20. století. Protože se na řbitově dodnes pořbívá, je i obřadní síň funkční.


Na kladenském řbitově najdeme náhrobky převážně s českými nápisy. Typické příjmení pro kladenskou komunitu je Salus, jinak tu najdeme běžná příjmení jako Pollák, Poláček, Schwarz, Löwy a další. Je zde pořbeno několik rabínů a dalších představitelů židovského veřejného života.




Najdeme zde dětské hroby, ale také hroby vojáků padlých v obou světových válkách. Například hrob Josefa Steina, který zemřel těsně před koncem první světové války, 13.10.1918, nebo hrob Berka Jakuboviče, rodáka z Podkarpatské Rusi, který bojoval ve 2. světové válce. A protože se zde pochovávalo i po druhé světové válce, najdeme tu i náhrobky připomínající oběti nacistického terroru.








Židovský řbitov na Kladně je příkladnou ukázkou moderního městského řbitova, který zůstal zakonzervován v období před druhou světovou válkou. Ačkoli i z doby po druhé světové válce se tu najde několik náhrobků, většina jich pochází z konce 19. století a první poloviny století dvacátého. Bouřlivě se rozvíjející a rostoucí průmyslové město mělo zcela logicky svou židovskou komunitu. Události 20. století vše změnily během několika málo let. Na řbitov se dostanete po domluvě s kladenskou pořební službou Syrius.

Více obrázků najdete zde.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Imploze aneb Až na konec času

V Budyšíně, městě věží

Přechod Píseckých hor