Z doby laténské do doby postmoderní

Nejznámějším keltským oppidem na území České republiky je bezesporu Závist. Tak je označován kopec, který se ve skutečnosti jmenuje Hradiště a má nadmořskou výšku 391m. Od hladiny Vltavy dělí vrchol kopce a zároveň i akropole oppida přímou čarou téměř 200 výškových metrů na 725 metrech. My jsme s kolegy samozřejmě nešli tou nejpřímější cestou, ale i tak jsme se do kopce od Vltavy pěkně zapotili. Závist leží nad pravým břehem Vltavy přímo nad vlakovou stanicí Praha - Zbraslav, zatímco téměř celá část Prahy a bývalé město Zbraslav leží na břehu levém. Z mostu Závodu míru se Závist jeví oprávněně jako mohutný vrch.

Co se týče výstupu, tak nejhorší je necelý kilometr od mostu k bývalému arcibiskupskému altánu. Od něj se pak nabízí vydýchat se a zchladnout při pohledu na údolí Vltavy, Zbraslav a kopec Kopanina se známým vysílačem Cukrák.

Už tady okolo altánu začíná areál hradiště. Aby bylo rozuměno, tady proběhly tři fáze osídlení během pár set let, teprve za té třetí, v době laténské, tedy v druhém století před naším letopočtem, zde keltské obyvatelstvo postavilo na základech předchozích hradišť sídlo o rozloze asi 1,5 km² - oppidum. Rozsáhlé předhradí s valy a branami bylo zakončeno akropolí. Místo dodnes udivuje svou rozlohou a má nádech mystických starých časů.

Samotná vrcholová plošina kopce a hradiště - akropole - působí dnes trochu jako rumiště. Je to tím, že zde zůstala odkrytá naleziště po archeologických průzkumech, která samozřejmě lákala spoustu lidí k dalším zkoumáním, ve skutečnosti však k ničení vzácných nálezů. Proto bylo rozhodnuto celou plochu zakrýt navezenou zeminou. Na okraji akropole stojí informační altán, který je nabitý písemnými i obrazovými informacemi o všech fázích osídlení na Závisti.

Z hradiště se pak schází už daleko menším převýšením na Pražskou plošinu k obci Dolní Břežany. Na severní straně je ale hluboce zařízlé údolí Břežanského potoka, kde je převýšení asi 160 metrů na čtyřech stovkách metrů. Na druhé straně údolí stálo další hradiště, dnes se mu říká Šance. Tvořilo s oppidem na Závisti jednotné osídlení, které ovládalo široké okolí. Tam jsme nešli. Pokračovali jsme pohodlnou cestou k Dolním Břežanům a oppidu jsme věnovali ještě jeden pohled přes pole.

Dolní Břežany byly ještě před 30 lety zapadlou obcí jen pár kilometrů za okrajem Prahy a žila tu asi tisícovka obyvatel. Na začátku 21. století se obec začala rychle měnit. Dnes tu žije více než 4000 lidí a je tu spousta velice moderních staveb. Nachází se tu vědecká centra, jejichž úkolem je práce se supermoderními lasery. Byl tu také postaven zbrusu nový, architektonicky velice zajímavý hřbitov, dva parky, nové centrum s moderním atriovým sídlištěm a staví se další moderní budova - školka. Měli jsme nepatřičný pocit, že jsme v Nizozemí nebo jinde v západní Evropě, ale rozhodně ne na české vesnici.

Původní dominantou vesnice je zámek. Původně středověká tvrz byla přestavěna na renesanční zámek za vlády Krištofa Želenského ze Sebuzína v roce 1600. Zámek pak měl pestré osudy jako celá česká země. Dnes je rekonstruován a slouží jako hotel. Na konci 19. století k němu byla přistavěna pseudorománská kaple sv. Máří Magdalény. Naše poslední kroky vedly do sousedství zámku, kde jsme v Olivově pivovaru, který je v provozu od roku 2015, ukončili výlet nad žejdlíkem dobrého piva.