Židovský hřbitov ve Slaném

Židovský hřbitov ve Slaném je pohřebiště, které jsem nikdy za svého života až do letošního března nenavštívil. Učinil jsem tak až s kamarádem historikem Zdeňkem Víškem a skupinou přátel, jak o tom píšu v předchozím příspěvku. Židovských hřbitovů jsem navštívil u nás už jistě několik desítek, byla tedy skoro až ostuda, že jsem tak dlouho zrovna ten slánský vynechával. Při návštěvě hřbitova jsem si pořídil vlastní fotodokumentaci, jednu fotku jsem si vypůjčil, ale faktické informace jsem čerpal hlavně ze Zdeňkova článku ve Slánském obzoru z dubna 2014 Židovský hřbitov ve Slaném v proměnách času.

Celková plocha hřbitova je asi třetina hektaru, ale hroby najdete pouze na asi třetině původní celkové plochy v západní části hřbitova. Na hřbitově je zachováno 97 náhrobků. Hřbitov byl založen v roce 1881. V té době existovala židovská obec ve Slaném asi 20 let. Během té doby pohřbívali slánští židé své zesnulé hlavně v Blevicích, kde je nejstarší židovský hřbitov na širším Slánsku. Po založení hřbitova ve Slaném tu pohřbívali i židé z okolních vesnic.

V době založení hřbitova žily ve Slaném asi dvě stovky osob židovského vyznání. Trvale však jejich počet klesal až na 85 osob v roce 1930. O dva roky později byly sloučeny židovské obce v Kralupech, Ješíně a ve Slaném. O několik let později židovské komunity zanikly úplně.

V letech 1931 - 1933 byl hřbitov stavebně upraven. Byla vystavěna nová obřadní síň a další zázemí. Moderní funkcionalistická budova je skvělou ukázkou slohu. Jejím autorem je stavitel Vilibald Hieke, který je i autorem jiné významné náboženské stavební památky v našem městě - Husova domu i dalších staveb. Obřadní síň na slánském hřbitově je jednou z mála židovských památek postavených právě v období fukcionalismu. Dalšími nepříliš vzdálenými jsou synagoga ve Velvarech nebo obřadní síň na hřbitově v Kladně.

Mezi zajímavé hroby patří například hrob rabína Leopolda Thorsche, úplně první hrob na hřbitově, v němž je pohřbena sedmnáctiletá Berta Bondyová, hrob válečného uprchlíka z Haliče nebo hrob, v němž je jako zatím poslední na tomto hřbitově pohřbena paní Salusová z Třebichovic.

V období vlády komunistické strany hřbitov postupně chátral. Lepší situace nebyla ani v devadesátých letech. Až teprve v roce 2010 byl hřbitov prohlášen kulturní památkou a začalo se s jeho opravami. V rámci oprav byla část areálu upravena na soukromé bydlení. Zvolená varianta citlivě a vkusně doplňuje areál hřbitova.

Více fotografií najdete zde. Klíč od hřbitova je možno zapůjčit v infocentru, až bude zase otevřené.