2unlimited getting 2 rivers know part 2 - Otava mezi Putimí a Pískem

Začali jsme ale v Ražicích na nádraží. Do Putimi jsme šli okolo rybníka Řežabinec. Ten je významnou rezervací s mnoha vzácnými společenstvími. Hnízdí tu okolo 170 druhů ptáků, četné jsou také druhy obojživelníků, ryb a bezobratlých. Kromě racků chechtavých nebo rybáků poletujících nad hladinou lze spatřit třeba motáka pochopa, ale i orla mořského. Jak nám potvrdil místní správce ornitologické stanice, hnízdí v okolí rybníka tři páry těchto vzácných dravců. Něco velkého létalo vysoko nad námi, usoudili jsme, že je to párek orlů a mohli jsme spokojeni pokračovat dále.




Návrší nad rybníkem, dnes zvané Pikárna, je zároveň významnou archeologickou lokalitou. Před asi 10 tisíci lety tu bylo dlouho využívané sídliště paleolitických a mezolitických lovců. Mokřad na místě dnešního rybníka nabízel hojnost potravy. Lokalita byla osídlena v průběhu asi tří tisíc let. I dnes pěkné návrší s loukou plnou květin láká k rozbití tábora a příjemnému zevlování s výhledem na rybník. Nás ale za vrškem čekala Putim.





Putim je velice stará obec a je docela možné, že tu reliktně přežilo předslovanské obyvatelstvo smíchané s novými osadníky slovanskými a že je tedy osídlení Putimi kontinuální už více než 1500 let. Zvláštní jméno obce by takovou domněnku jen podporovalo. Dominantou obce je kostel sv. Vavřince. Putim byla pro svou malebnost a cenné památky vyhlášena v roce 1995 památkovou rezervací. Nejhezčí pohled je od splavu přes řeku Blanici. Přes Blanici vedou dva mosty, kamenný a železný. Za mostem najdete sochu Švejka, který tu podstoupil výslech na četnické stanici. Ta tu je také, natáčel se tu známý film Karla Steklého s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli.





Po občerstvení v restauraci na okraji Putimi jsme vyrazili okolo Podkostelního rybníka dále. Překonali jsme kótu zvanou Mezi vrchy s výškou 397 mnm a scházeli k řece Otavě.



Dorazili jsem k Zátavskému mostu. Stojí asi 1,5 km po proudu za soutokem Blanice s Otavou. Tato technická památka z roku 1927 byla nedávno rekonstruovaná. Na konci 2. světové války sloužil most jako demarkační linie mezi armádami spojenců - sovětskou Rudou armádou a armádou USA. Tuto událost připomínají pamětní desky na obou stranách mostu.





Sešli jsme k řece a čekal nás několikakilometrový velice malebný úsek sevřeným údolím řeky, nad kterou se vypínají prudké skalnaté svahy. Neodolali jsme a vykoupali se. Voda nebyla nijak studená, zato však velice osvěžující. Po posezení na příhodném kameni nad řekou jsme pokračovali k městu.




Netrvalo dlouho a před námi se otevřelo panorama města Písku s dominantní věží kostela Narození Panny Marie. Šli jsme blíže a panorama se nám doplnilo o jez s Křižíkovou elektrárnou. Písek je velmi malebné město.



Nakoukli jsme do pietního parku se zvonicí a bývalým hřbitovem, ale naším cílem bylo přejít na druhou stranu řeky po kamenném mostě. Tato vzácná památka pochází z konce 13. století a po opravách stále drží! Na nábřeží na levém břehu stály sochy z písku, ale my přešli na druhou stranu, abychom mohli výlet zakončit v Palackého sadech za městskými hradbami. Pivo Senátor nám tady už nenačepují, ale Píseckého hradebního piva jsme si na závěr vandru užili dosyta!






Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Za nálezem keltské hlavy na místo činu

Obrázek
Archeologické léto je skvělý počin Archeologického ústavu ČSAV, který seznamuje zájemce s archeologickým výzkumem na desítkách lokalit po celé republice. Je neopakovatelným zážitkem dostat zasvěcené informace k místu, na kterém právě jste. Archeologové mají v posledních letech hojné žně díky častým záchranným průzkůmům při stavbách nových dopravních komunikací, obchodních center, skladových areálů atd., a vzhledem k tomu, že u nás byly i tak stovky ještě neprozkoumaných lokalit, které dávají tušit nějaké nálezy, je opravdu obdivuhodné, že při tom množství práce si archeologové ještě najdou čas na to, aby se v letním žáru a v potu tváře prodírali lesními porosty, které skrývají pradávná pohřebiště, a zdolávali vrchy se středověkými hrady a pravěkými hradišti, nabití informacemi a ochotou je poskytnout. Stejně jako archeoložky Muzea T.G.M. v Rakovníku, paní mgr. Bezáková a paní mgr. Blažková, které naši skupinu příznivců historie provedly oborou, která chrání prvořadou archeologickou pam...
Další informace

Tajemná hora Vladař

Obrázek
Všechnu slávu českých pověstí pro sebe získal Říp jakožto střed země kmene Čechů, ale v západních Čechách, v povodí řeky Střely, stojí hora ještě výraznější, rozlehlejší a vyšší, která vzbuzuje podobné emoce jako Říp a která byla po dlouhá staletí významným strategickým bodem celé krajiny. Má přiléhavé jméno - Vladař.  Vladař je zdaleka viditelný jako mohutný masiv vystupující nad krajinu, kterou převyšuje svou výškou 693 mnm o nějakých 200 metrů. Hora je významná pro geology, botaniky, historiky a archeology a pro všechny, které fascinuje krajina a její dávná historie. V prudkém stoupání od řeky Střely působí jako stolová hora ze Ztraceného světa Arthura Conana Doylea. Že Vladař není erozním reliktem delšího lávového proudu z Doupovských hor, ale pozůstatkem samostatné sopky, vysvětlují geologové přítomností pyroklastik, usazenin sopečného původu, které se vždy vyskytují blízko zdroje sopečné činnosti. V pradávném čase tedy aktivní Vladař dštil oheň a chrlil lávu a postupně se vyp...
Další informace

Hora plná mohyl

Obrázek
Jak asi vypadal takový normální hřbitov před více než 3000 lety? Na odpověď se můžete zajet podívat přímo doprostřed současné středoevropské civilizace. Na okraji Kladna, u obce Velká Dobrá se v lesíku ukrývá okolo 60 mohyl z období 11. - 13. století před Kristem, kdy zde v budoucích českých luzích a hájích  už byla také plně zdomácnělá doba bronzová. Výrobu bronzu umožnilo zdokonalení pecí, původně hrnčířských, tak, aby mohly tavit i měď, která se taví při vyšších teplotách než cín. Používání bronzových nástrojů vedlo k prudkému nástupu civilizací na Předním Východě, v Egyptě a ve Středomoří. Všechny úspěšné civilizační pokusy jako Egypt, Sumer a na něj navazující mezopotámské státní útvary, mínojská a mykénská civilizace, Chetité, to vše je doba bronzová. Rozvoj obchodu a pronikání technologických novinek podpořil rozvoj severnějších částí Evropy. Na našem území se vůdčí kulturou doby bronzové v její starší fázi stává takzvaná kultura únětická. Období střední doby bronzové u nás ...
Další informace