Wertheim, kam se podíváš aneb Kde byl ten Václav?

 Hlavní městský hřbitov ve městě Mělník se jmenuje Hřbitov sv. Václava a leží příhodně proti nemocnici na Pražské ulici. Přestože se tvrdí, že stojí na místě bývalého kostela sv. Václava a podle něj byl tedy nazván, tak jsem o tomto kostele, údajně zrušeném v roce 1791, nenašel jedinou zmínku. Současný hřbitov byl založeno až okolo roku 1880.

Předtím se pohřbívalo u kostelů. Přímo u monumentálního chrámu sv. Petra a Pavla byl zřejmě rozsáhlý hřbitov, který tu mohl být ještě v dobách, kdy se křesťanství teprve dostávalo do módy. Po mnoha stovkách let byl hřbitov kapacitně vyčerpán v důsledku epidemie roku 1680. Začalo se pohřbívat na dalších místech, u trojičního kostela na Chloumku a také u kostela sv. Ludmily, který stojí na začátku Pražské ulice nedaleko náměstí i nedaleko současného hlavního pohřebiště. Kostel byl postaven už koncem 16. století, ale pohřbívalo se na něm až od roku 1775. Po vzniku nového hřbitova byly ostatky od sv. Ludmily přenášeny právě tam. Pak tu byla postavena zvonice a dnes je prostor za kostelem příjemným průchozím parčíkem a galerií pod širým nebem.

Po vstupu na Hřbitov sv. Václava vás jako první zaujme pyramidální dub zapsaný mezi památné stromy a pak se rozhlédnete po prostoru. Přes hroby v prvním oddělení vidíte vpravo hrob rodiny Wertheimovy, při pohledu vlevo vidíte hrob rodiny Wertheimovy. Při procházce hřbitovem najdete dalších asi šest hrobů rodiny Wertheimovy a dokonce jeden s rodinou Wertheimerovou. Jestli má toto časté příjmení na Mělníku souvislost se známou cirkusovou rodinou Wertheimů, nevíme. Ale někteří členové naší výpravy tvrdili, že určitě. Podle stylu náhrobků s tímto příjmením se k tomuto názoru přiklonili i zbývající členové. S podivem zůstává, že přes takovou četnost se příjmení Wertheim neobjevilo na jediné dochované fotografii z návštěvy hřbitova.

 Ale i jiná zajímavá příjmení jsou k nalezení na mělnickém hřbitově. Kromě pana Narcise Samce tu leží třeba Tydlitátovi nebo Elefantovi. Ti dokonce třikrát.

 Nejhonosnější hroby najdeme podél zdi, za níž je na fotografiích bohužel vidět budova moderní základní školy. Mělničtí měšťané přelomu 19. a 20. století stylizovali své hrobky do podob antických chrámů nebo egyptských sarkofágů. Najdeme tu i zajímavou souvislost se slánským hřbitovem - menší kopii anděla ze slánského třetího hřbitova z náhrobku rodiny Smetanových. U jižní zdi mělnického hřbitova najdeme další pěkné náhrobky, modernější, z doby první republiky.  Všemu žehnají urostlí kamenní Ježíšové.

 

Leží tu samozřejmě i významné postavy města, jako například dlouholetý starosta Mělníka a prvorepublikový poslanec Josef Tykal. Našli jsme také ale společné hroby, typizovanou kolonii malých náhrobků schovaných pod štíhlými jehličnany, náhrobek s křížem zasazeným do žlutého skla, které zvýrazňovalo svit předjarního slunce, nebo moderního ukrajinského Ježíše.

 

Zážitek ze hřbitova vždy zesílí detailní pohled do tváří lidí pochovaných zde před dlouhými lety.

Naposledy jsme se ohlédli po sluncem zalitém hřbitově s centrálním křížem a spokojeni s návštěvou pokračovali jsem dále po procházce tímto starobylým českým městem.