Hřbitov na konci světa

V zapadlém koutě Krušných hor leží na hranici s Německem stará sklářská obec Moldava. Obývaná je někdy od začátku 14. století a skláři se tu usadili kvůli dostatku dřeva. Od vlády Ferdinanda I. v 16. století patří Moldava trvale na českou stranu hranice. Velkou změnou prošla poklidná hraniční obec v 19. století, kdy proběhla výstavba železniční tratě a nádraží a následně otevření hraničního přechodu do Německa. Železniční trať byla hojně využívána pro nákladní přepravu uhlí, dřeva a železné rudy. Dnes ještě přežívá a je turistickou atrakcí, ale nádraží je v dezolátním stavu. Okolo něj a hraničního přechodu ale vznikla nová část Moldavy, zvaná Moldavou Horní, která leží od centra Moldavy původní, tedy Dolní, tři kilometry. Tam je nyní živější část celé Moldavy. K té Dolní musíte ještě kus po silnici vedoucí náhorní plošinou Krušných hor ve výšce necelých 800 mnm. Pokud projedete celou Dolní Moldavou, dostanete se na konec světa, kde pod žhavými paprsky slunce leží moldavský hřbitov a kostel Navštívení Panny Marie.

S tím koncem světa je to samozřejmě nadsázka. Dál za hřbitovem vede cesta, pohodlná asfaltka, která je ale autům zakázaná, okolo dalších usedlostí až na turistický hraniční přechod Moldava/Holzhau. Kostel je v Moldavě doložen už v polovině 14. století. Pravděpodobně dřevěný. Kamenný byl postaven až v barokní době. Během reformace byli místní obyvatelé silně ovlivněni svými sousedy z druhé strany hor a docházeli do luteránského kostela v Hermsdorfu. Moldavský kostel Navštívení Panny Marie tak nikdo další po nějaký čas nenavštěvoval. Kněz je při něm opět doložen k roku 1687. Dnešní podoba kostela je výsledkem ještě několika úprav. Zatímco loď a závěr kostela jsou poněkud fádní, na první pohled zaujme pěkná hranolová věž pokrytá šindelem zakončená cibulí.

Nad kostelem leží hřbitov, který jako mnoho jiných zapadlých příhraničních hřbitovů vyvolává nostalgické, až dojemné pocity. Na hřbitově zůstal zachován soubor dřevěných křížů, v horní části leží staré německé hroby, ve spodní více českých, hlavně z posledních desetiletí. Do konce třicátých let 20. století tu žilo asi jen 50 Čechů na skoro tisícovku obyvatel celkově. Dnes nemá Moldava ani dvě stovky. Uprostřed hřbitova stojí dřevěný kříž s plechovým Ježíšem. 

Horský hřbitov v Moldavě si stále drží kouzlo místa, onen genius loci, který z mnoha míst, nejen hřbitovů, a nejen v Sudetech, už navždy zmizel. Věnovali jsme poslední pohled kostelu Navštívení Panny Marie a pod stále žhnoucími slunečními parsky jsme se přesouvali zpět k nádraží v Horní Moldavě.

Více fotografií najdete na rajčeti.