Kostel (se hřbitovem) v Kostelní

Kostelní, německy Kirchberg, je dnes malou osadou ležící v nadmořské výšce skoro 700 mnm, více než 250 výškových metrů nad městem Kraslice, pod které od roku 1976 spadá. Po druhé světové válce vysídlená a dlouhé roky v hraničním pásmu se nacházející vesnice téměř zanikla a dnes je obývána jen asi 10 stálými obyvateli za pomoci chalupářů. Přitom má dlouhé dějiny, které spadají až do 12. století a mají souvislost s dějinami Lubů a lubského panství. Přestože obec leží téměř na hranicích s Německem, ještě se před hranici vešlo katastrální území Kámen a stejnojmenná malá vesnice také s asi 10 obyvateli. Nad ní leží 774 mnm vysoký vrchol Vysoký kámen s výraznými skalními útvary umožňujícími daleký výhled. Důvod, proč se jet podívat do Kostelní, je jasný. Je to kostel. 

Nádherná budova kostela sv. Jiljí prozrazuje svým vzhledem starobylý původ. V jádře románská stavba je obalena barokní přestavbou, ale kostel si zachovává výrazné raně středověké rysy. Na jeho jižní stěně jsou zachované dvě plastiky, jedna s pánem, kterého žere nějaké zvíře, zatímco pán z druhé plastiky je veselý a drží zřejmě smotané lejstro, možná dobrou zvěst o založení kostela. Každý si tu může i přečíst letopočet 1050, ale nikoho to asi nevzrušuje a doba vzniku kostela je vědci uvažována k polovině 12. století. 



U kostela je samozřejmě hřbitov. Nenašli jsme více než dva tři české hroby. Nebo snad jen jeden. Po válce asi začali Češi pohřbívat v Kraslicích nebo v hrobech svých předků někde ve vnitrostátních Čechách. Nevím. Německých hrobů je tu několik desítek a jsou velice pěkné. Určitě tady nebo v okolí žili šikovní kameníci. I kovová nebo sklářská výzdoba je velice kvalitní. Kostelní měla před válkou skoro čtyři stovky obyvatel. I přes odlehlost místa to musel být živý kout a lidé tu po staletích vybudovali kvalitní místo k životu. 




 
Před kostelem stojí na vyvýšeném místě v zatáčce stará škola. Jako stvořená k rekonstrukci a přeměně na hospůdku s občerstvením pro turisty a cykloturisty a s pár pokoji na přespání. Ale k tomu musí tenhle zapadlý kraj ještě ujít kus cesty. V úvahách prohlížíme poslední řadu hrobů a vracíme se ke kostelu. Zajížďky do Kostelní nelze litovat. Takových zachovalých skvostů není skutečně mnoho. Příště se ještě vyšplháme na Vysoký kámen, teď míříme k dalšímu kostelu, tentokrát ve Sněžné.
 
Více fotografií najdete zde.
 






 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Imploze aneb Až na konec času

V Budyšíně, městě věží

Přechod Píseckých hor