Na soutoku. Příspěvek k lokální geografii.

Pokud položíte při oblíbeném hospodském kvízu ‚‚Když jseš tak chytrej, tak mi řekni‘‘ rodnému Slaňákovi otázku, na soutoku kterých potoků leží Slaný, mnohý z nich marně své šedé myšky mozkové roztáčí. Pokud se ale odpověď dozví, už ví, kde daný soutok hledat. Představme si krajinu, v níž dnes leží město Slaný, někdy v dobách už dejme tomu kulturních, ale s řídkým osídlením, které jen doplňuje a vyloženě nepřetváří krajinu. Vidíme dramatické údolí potoka pod vysokým skalnatým srázem čedičového solitéra, ke kterému ale dospěl mírným mělkým údolím od soutoku s jiným potokem. Oba dva vodní toky přitekly ze zvedajících se hřbetů Džbánu, z jeho nejbližší hradby ke Slanému, po které dnes vede silnice z Drnku do Mšece. Červený potok pramení pod Martinickým dvorem nedaleko zmiňované silnice. Protéká Malíkovicemi, Řisuty, Studněvsí, přes Nový rybník zvaný Novas vtéká do Slaného, protéká tzv. Habeší, Červeným rybníkem, parkem u Benaru a za ním se to stane, zprava přitéká další potok, a to Šternberský. Jeho pramen najdeme přímo ve vsi Nová Studnice, která leží na tomtéž hřbetu jako Drnek, jen na druhou stranu než Mšec. Protéká Hradečnem, Ledcemi, Přelící, Kvící, skrz Kvíček za sokolovnou a za Devíti blázny, přibližuje se k svému souputníkovi na vzdálenost jednoho přeskopce, aby konečně své vody spojily v místě za bývalým Modelářským střediskem. No, vody... Na to, že není už rok zas takové sucho, tak jsou jejich stavy bídné. Šternberský potok mi dokonce připadá vodnatější. Posuďte sami.

Nejprve soutok obou slánských potoků.

Červený potok těsně před soutokem

Šternberský potok těsně před soutokem

Pokud byste se chtěli jít na soutok podívat, tak teď v zimě je vhodná doba, protože pohled na místo nekryje bujaré listoví místních keřů. Soutok leží na místě, kde končí areál staveb souvisejících s přádelnou ve Slaném obvykle zvanou Benar. Mimochodem Benar je zkratkovité slovo složené z názvu Benešovský národní podnik. A jedná se o Benešov nad Ploučnicí, nikoli o známější Benešov na jihovýchod od Prahy. V roce 1918 koupil přádelnu textilní podnikatel Ferdinand Přibyl. Ve dvacátých letech začal s přestavbou obytné a správní budovy postavené bývalými majiteli na honosnou vilu v anglickém romantickém duchu s historizujícími interiéry. Stavbu vedl slánský architekt a stavitel Vilibald Hieke. A on dal zřejmě i podobu dvěma typům obytných domů pro zaměstnance fitmy. Jedna řada domů směřuje podél parku k Červenému potoku, druhá šikmo do véčka k potoku Šternberskému. Samotná vila od soutoku vidět není, navíc z ulice vypadá dost strašidelně, jen od mostku přes Šternberský potok vykukuje věžička s hodinami. Zajímavé místo na území města se soutokem dvou lokálních toků a s areálem staveb původně patřících k přádelně Ferdinada Přibyla je ideální zastávkou při procházce směrem k Božímu hrobu nebo do Kvíčku a dál do Kvíce.