Kostel sv. Františka na Habrovce

Letošní Noc kostelů připadla na pátek 10. června, ale já měl na ten večer už nějaké povinnosti, proto jsem se tomuto tématu věnoval jen okrajově. Cestou na svoji akci jsem se zajel podívat na kostel sv. Františka z Assisi v Praze - Krči, v lokalitě zvané Habrovka.

 


Jak vidno, kostel je zajímavou ukázkou dřevěné sakrální stavby. Byl postaven během dvou týdnu před Vánoci roku 1941 podle projektu Jaroslava Čermáka a úprav Emanuela Hrušky, architekta a urbanisty. Interiéry pak vytvořil také Jaroslav Čermák, specialista na sakrální architekturu (funkcionalistické kostely v Praze - Košířích, Českých Budějovicích atd.) a aktivní katolík, jemuž bylo komunisty znemožněno svou práci vykonávat. 


Kostel sv. Františka stojí na obdélném půdoryse a vysokou sedlovou střechou připomíná klasickou českou chalupu nebo stodolu. Nad presbytářem zdobí hřeben střechy drobná zvonička, která nám dává na vědomí, že toto obyčejná chalupa není.. Hlavní loď je dřevěná na podezdívce, která přechází v zadní části kostela ve zděné části sakristie. Také předsíň je zděná. Interiér kostela je úsporný a řešení prostoru je velmi působivé.Kostel sv Františka na Habrovce je jednou z mála církevních staveb z období druhé světové války. Stavba byla realizovaná svépomocí a financovaná z prostředků farníků. Prostě působící dílo má architektonickou kvalitu, pro kterou bylo prohlášeno v roce 2010 za kulturní památku. Zároveň představuje specifikum vymykající se tehdejším proudům v architektuře a je dokumentem náboženského života v období Protektorátu na pražské periferii.

 

Fotografie interiéru je převzata z této stránky.


 


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

V Budyšíně, městě věží

Obrázek
"Něhdyša stolica Hornjeje Łužicy płaći jako kulturelne srjedźišćo Serbow a leži w serbskim sydlenskim rumje," píše se v hornolužickosrbské verzi Wikipedie. A je to tak. Hlavním městem Horní Lužice sice nebylo nikdy formálně jmenováno, ale bylo během středověku nejvýznamnějším ze svazu Hornolužického šestiměstí a tak nějak se to prostě bralo. Horní Lužice patřila k České koruně od Jana Lucemburského, ale poprvé bylo Budyšínsko uděleno jako léno Vratislavovi II. roku 1075 a radnici tu postavil už Přemysl Otakar I. K Českému království patřila Horní Lužice i Budyšín do roku 1631. Tehdy byly obě lužické země darovány saskému kurfiřtovi Janovi Jiřímu I. a zůstaly saské až do dnešních dnů. Lužičtí Srbové tu žijí už od nějakého 6. století, ale lužická srbština je dnes otázkou spíše folklorní a formální, jak o tom svědčí dvojjazyčné názvy ulic ve městě, kde všichni mluví německy. Budyšín leží jen 30 kilometrů od hranice v Rumburku - Jiříkově, takže udělat si sem autovýlet je pro Stře
Další informace

Za nálezem keltské hlavy na místo činu

Obrázek
Archeologické léto je skvělý počin Archeologického ústavu ČSAV, který seznamuje zájemce s archeologickým výzkumem na desítkách lokalit po celé republice. Je neopakovatelným zážitkem dostat zasvěcené informace k místu, na kterém právě jste. Archeologové mají v posledních letech hojné žně díky častým záchranným průzkůmům při stavbách nových dopravních komunikací, obchodních center, skladových areálů atd., a vzhledem k tomu, že u nás byly i tak stovky ještě neprozkoumaných lokalit, které dávají tušit nějaké nálezy, je opravdu obdivuhodné, že při tom množství práce si archeologové ještě najdou čas na to, aby se v letním žáru a v potu tváře prodírali lesními porosty, které skrývají pradávná pohřebiště, a zdolávali vrchy se středověkými hrady a pravěkými hradišti, nabití informacemi a ochotou je poskytnout. Stejně jako archeoložky Muzea T.G.M. v Rakovníku, paní mgr. Bezáková a paní mgr. Blažková, které naši skupinu příznivců historie provedly oborou, která chrání prvořadou archeologickou pam
Další informace

Dvě hodiny v Království

Obrázek
Cesta za kamarádem Šumákem mě zavedla až do Šluknovského výběžku. Je to opravdu kraj ze devatero horami a devatero řekami. Přestože je ze Slaného do Šluknova jen sto dvacet kilometrů, cesta je to poměrně náročná. Když přejedete poslední hory, Lužické, a po levé ruce necháte za sebou Českosaské Švýcarsko, vjedete do zvlněné krajiny, která se zelená rozlehlými pastvinami. Přestože máte pocit, že rozlehlé pláně musí být osídlené jen osadami a roztroušenými farmami, nachází se ve Šluknovském výběžku sedm měst. Ve třech největších z nich - Varnsdorfu, Rumburku a Šluknově žije celkem asi 30 000 obyvatel. Nejméně z nich ve Šluknově, asi pět a půl tisíce. Šluknov, který dal celému výběžku jméno, leží v jeho severní části. Východním směrem, při silnici na Jiříkov leží obec Království.    Království se německy jmenovalo Königswalde, tedy Královský les, což se asi zdálo jazykové komisi, kterou vedl prof. Šmilauer  a která přejmenovávala po válce německé názvy, příliš dlouhé. V Království je velmi
Další informace