Židovské památky v Úsově

Úsov je městečko ležící na půli cety mezi Mohelnicí a Uničovem a najdete v něm docela zajímavý zámek přestavěný ze staršího hradu kombinující barokní architekturu  s gotickými opevňovacími prvky hradebních zdí a bašt. A také v něm najdete památky na mnoho staletí trvající židovské osídlení Úsova. Je to synagoga, částečně zachovalé ghetto a hřbitov. 

Historie židovského osídlení Úsova se datuje hluboko do středověku. Jednotlivé židovské rodiny se v Úsově začaly usazovat patrně už v průběhu 15. století. Založení jejich komunity je spojováno s rokem 1454. Na základě královského nařízení opouštěli židé v tomto roce Olomouc, Uničov a ostatní moravská královská města a uchylovali se do menších panských měst, kde nalézali ochranu a přístřeší. Městečko Úsov bylo v té době správním sídlem velkého panství a původní židovská komunita byla tedy s největší pravděpodobností vytvořena uprchlíky z nedalekého Uničova a Olomouce. První písemná zmínka o židovském osídlení Úsova ale pochází až z roku 1564. Členové židovské komunity se významným podílem účastnili na ekonomickém rozvoji, a proto postupně získávali uznání, práva a výhody. Tak například v roce 1571 císař Maxmilián II. povolil přeložení úsovských týdenních trhů ze soboty na středu, aby Židé mohli světit svůj sobotní den odpočinku. Židovská obec s rabínem a synagogou existovala ve městě již na počátku 17. století. Současná synagoga je již třetí úsovskou a zřejmě byly všechny tři postaveny na stejném místě. Tato pochází z roku 1784, kdy byla postavena po požáru té předchozí. V roce 1938 byla vypálena místními nácky, ale v 90. letech 20. století byla opravena a dnes je přístupná veřejnosti. V expozici se můžeme dočíst o historii místní komunity, o příbězích z období holokaustu, prohlédnout si některé židovské rituální předměty a také se seznámit s osobou Vlastimila Artura Poláka, místního rodáka, spisovatele, který sebral příběhy a pověsti z úsovského ghetta a sepsal je do knihy Bílá paní z ghetta.

V roce 1850 žilo v Úsově 780 Židů, což představovalo více než 30% obyvatel města. V druhé polovině 19. století nastává postupný pokles jejich počtu, neboť rodiny i jednotlivci se stěhovali do větších měst za lepšími ekonomickými podmínkami. I přes tento pokles byla zdejší židovská náboženská obec  zachována a v letech 1890-1896 dokonce spravovala rozsáhlou oblast zahrnující Uničovsko, Rýmařovsko, Zábřežsko a Šumpersko. Na přelomu 20. století v Úsově sídlilo už jen asi 100 židovských občanů a do roku 1930 jejich počet klesl na pouhých dvacet. Místní hřbitov je zřejmě už druhý v pořadí a byl založen na okraji ghetta v polovině 17. století. Většina z více než osmi stovek dochovaných náhrobků pochází ze století devatenáctého a je třeba hned zmínit, že se jedná o jeden z nejkrásnějších souborů náhrobků na židovských hřbitovech, co jsem kdy viděl.  Množství zdobených macev barokního a klasicistního typu je zdobeno ornamenty a mluvícími znameními, mezi něž patří kohenské žehnající ruce, levitské konvičky, lvi, stromy poznání, hvězdy, jeleni, holubice a další. Posuďte sami, jak výjimečný hřbitov se nachází v malém městě Úsově na severozápadní Moravě.

 

Více fotografií naleznete v albu zde.  A v Úsově se určitě zastavte, až pojedete směrem na Olomouc. Za malou zajížďku a zastávku to určitě stojí!