Dvě kolonie v Lounech

Město Louny je známé množstvím vynikajících stavebních památek, počítaje v to středověké církevní stavby, zbytky městského opevnění, výstavbu 19. století a také století dvacátého. Nad hlavním vlakovým nádražím najdeme jeden z nejvýznamnějších architektonických počinů města vůbec. Rozkládá se tu kolonie rodinných a bytových domů projektovaná významným architektem Janem Kotěrou krátce před 1. světovou válkou. 

 

Kotěra se inspiroval západoevropským, zejména anglickým moderním urbanismem, a mínil vytvořit soběstačné zahradní město, které by disponovalo plnou vybaveností – školou, obchody, lázněmi, hostincem a kostelem na návrší. Z finančních důvodů byl plán několikrát upravován a stavba nebyla v plném rozsahu nikdy realizována. Na návrší nad nádražím stojí dnes 53 domů vilového typu. Typická je kombinace pálených cihel a režného zdiva. Kotěra použil devět různých typů domů, kolonie si dodnes uchovala jednotný ráz a malebnost i přes mnohé přestavby z posledních šedesáti let. Většina domů je koncipována pro dvě až čtyři rodiny. Kotěra se do Loun vrátil ještě krátce po válce, aby vybudoval podél Husovy ulice (vedoucí od nádraží do města) další dva bloky domů, nazývané Osmidomy (na titulním obrázku). Zajímavostí je, že v jednom domů v kolonii se narodil v roce 1912 Otakar Jaroš, československý důstojník, účastník zahraničního odboje, který padl v roce 1943 v bitvě u Sokolova.

Druhou kolonii najdeme vlastně hned za rohem, v ulici Čeňka Zemana. Vytvořil ji architekt Josef Hausenblas, který se narodil v roce 1907 v nedalekých Lenešicích. Hausenblas, který jako jeden z mála Čechů vystudoval na prestižní škole architektury Bauhaus v Dessau, se tu pokusil vytvořit minimalistické bydlení s maximálním využitím prostoru. Domy mají rozměry 6x9 metrů a vznikly v letech 1931 až 1932. Podobnou kolonii rodinných domků vystavěl ve vlastní režii v rodných Lenešicích, což jej dovedlo v době krize k bankrotu. Jeho nepříliš šťastný život ukončila smrt na východní frontě v roce 1942. Kolonii zvanou Jeruzalém tvoří asi 25 domků v jedné uliční řadě. Některé prošly už významnými přestavbami, některé si ještě zachovaly svůj původní ráz. Kolonie není památkově chráněna a na rozdíl od kolonie Kotěrovy není ani příliš známá, ani zmiňovaná na stránkách města. To jen symbolizuje osud talentovaného architekta.