Artikuly po slovensku aneb Dva evangelické kostely v Kežmarku

Situace v uherské části habsburského soustátí se po roce 1620 vyvíjela jinak než v západních zemích. My. zde v Čechách, jsme výrazně zaměřeni na české protihabsburské povstání, bitvu na Bílé hoře a následný chaos Třicetileté války, včetně úpadku, ke kterému následně v Čechách a na Moravě došlo. Naproti tomu povstání uherské šlechty můžeme od začátku 17. století do roku 1711 napočítat celých šest. Jedno z nich vedl Imrich Tököly, významný sedmihradský a hornouherský šlechtic, rodák z Kežmarku. Před Kežmarským hradem můžete vidět jeho jezdeckou sochu a v novém evangelickém kostele, o kterém si ještě povíme, kamennou rakev, ukrývající jeho ostatky. Povstání probíhalo od roku 1678 a Tökölyho vliv vrcholil okolo roku 1682, kdy byl v pozici budovatele samostatného hornouherského státu a disponoval velice početnou armádou tzv. kuruců, a naopak značně klesá po roce 1683, kdy bylo u Vídně poraženo turecké vojsko. Po mnoha politických peripetiích byl Imrich Tököly zatčen Turky a dožil v Malé Asii. Jeho ostatky byly převezeny do Kežmarku až v roce 1906. 

To důležité pro náš článek, co vzešlo z požadavků povstání, se odehrálo už v roce 1678. Požadavek k povolení stavby protestantských kostelů byl vznesen na sněmu v Soproni. Císař Leopold I. svolil. Svolení ke stavbě 38 protestantských kostelů bylo zakotveno ve sněmovních zákonných článcích neboli artikulech č. 25 a 26, odtud pochází i jejich název. Ostatně slovo artikuly má v hlavě uložené každý, kdo na základní škole pozorně poslouchal výklad o počátcích husitského hnutí. Z 38 tehdy postavených artikulárních kostelů jich zbývá už jen pět. A na jeden z nich narazíte právě v Kežmarku. Je to kostel Nejsvětější Trojice.

Nenápadná stavba ukrytá v prostoru za tehdejšími městskými hradbami, protože jen tam mohl být artikulární kostel postaven, ukrývá nádherný a rozlehlý prostor. Kostel byl stavěn za finanční pomoci prostestantů ze severní Evropy, neboť dánský i švédský král povolili sbírky na stavbu. Přímo fyzicky se stavbou pomáhali údajně i švédští námořníci. Možná je to jen kežmarská legenda, kdo ví.  Za nepříjemného hustého deště se mi nepodařilo kostel kloudně vyfotit z venku, za to však uvnitř jsem si za příplatek 2€ ke vstupnému, které činilo 5€, focení náležitě užil. 

Kostel má půdorys rovnoramenného řeckého kříže a je dlouhý 34,68 metru, široký 30,31 metru a vysoký 20,6 metru. Klenba spočívá na čtyřech točených nosných sloupech a na obvodových zdech. Další oporou je šest chórů – na ně a do přízemí se vměstnalo až 1 541 sedících věřících. Všichni dobře slyšeli, kostel má totiž velmi dobrou akustiku. Varhany jsou nejstarším funkčním dvojmanuálovým nástrojem svého druhu na území Slovenska. Sestrojil je Vavřinec Čajkovský z Levoče v letech 1717 až 1720 a do provozu je uvedl Martin Korabinský ze Spišské Nové Vsi.

V interiéru najdeme kromě šesti chórů barokní oltář, kazatelnu, křtitelnici a patronátní lavici. Jsou to nádherná díla sochaře a řezbáře Jana Lercha, který prožil celý svůj život v Kežmarku a zamřel v roce 1761. Malby na stropě a na stěnách jsou pravěpodobně dílem Gotlieba Kramera z Levoče a jeho syna.

Tato skvělá stavba byla zařazena na seznam světového dědictví UNESCO v roce 2008. Prohlídku a výklad vám zajistí paní průvodkyně z vedlejší evangelické fary. To je budova původně evangelického lycea, kde studovalo mnoho významných slovenských osobností, zejména 19. století. 

Hned vedle artikulárního kostela stojí nový evangelický kostel. Tato unikátní dvojice dvou unikátních kostelů vznikla z potřeby početné evangelické obce postavit si nový kostel, protože ten starý byl ve špatném technickém stavu a byl vnímán na konci 19. století bohatým kežmarským měšťanstvem jako zastaralý. Výsledkem je ohromující stavba s vysokou štíhlou věží, která někomu připomíná minaret, někomu italské renesanční věže. 

Úchvatná stavba je postavena v takzvaném eklektickém slohu. To znamená, že na budově se snoubí mnoho stavebních slohů. Najdeme zde převážně prvky byzantské, románské, renesanční, ale i maurské a orientální. Kostel byl postaven v letech 1872 – 1894 podle projektu  Theofila Hansena, exkluzivního vídeňského architekta, jehož dílo zahrnuje desítky staveb. Hansen se dokončení kežmarského kostela nedožil .V roce 1909 bylo k presbyterní straně kostela přistavěno již zmiňované Thökölyho mauzoleum. Kostel je tvořen vysokou jednolodní štíhlou stavbou, která je prosvětlena vysokými okny. Oltář ve tvaru antického chrámku se sochou Krista je umístěn nezvykle na schodišti. Nezvyklé jsou také dvě kazatelny po obou stranách schodiště k oltáři. Kostel je dlouhý 80 metrů, široký 20 a vysoký 33 metrů, přičemž zvonice je vysoká 42 metrů. Vstupenka za 5€ i focení za 2€ platí pro oba kostely.

Třetím do party při sobě stojících kostelů je řeckokatolický chrám Narození přesvaté Bohorodičky, který byl otevřen v roce 2008. Ale my se rozloučíme s kežmarskými kostely obrázkem vypůjčeným z Wikipedie, který dokládá, jak dominantní a úchvatnou stavbou je nový evangelický kostel.