Vozovna Vokovice

Vjezd do vozovny v pražských Vokovicích, který je vidět z Evropské třídy, kdysi zvané také Leninovou, mě zajímal od dětství, od prvních cest do Prahy. Zaoblené tvary vrátnice se mi líbily a byl jsem zvědavý, co se za tou vrátnicí a branou, kam jsem občas viděl zajíždět tramvaj, skrývá. 

Vokovická vozovna oslavila v roce 2023 devadesátileté výročí otevření. Rozvoj dopravy v období první republiky kladl nové požadavky i na provoz tramvají. Mimo jiné vyvstala nutnost vybudovat novou vozovnu. Elektrickým podnikům se podařilo v roce 1929 zakoupit pozemek ležící při karlovarsko - chomutovské silnici ve Vokovicích, který se pro výstavbu vozovny hodil. Byl rozdělen ulicí, vedoucí od východu k západu, na dvě nestejné části. Severní část byla určena na stavbu obytných domů a jižní část k výstavbě vlastní vozovny s kotelnou, dílnami, administrativní budovou, vrátnicí a kolejovou harfou. Na západní straně zbylo ještě místo na postavení dalších obytných domů. Řešení kolejového dvora bylo provedeno tak, aby délka kolejí byla co nejmenší. Věc měla jeden háček. K pozemku nevedla žádná tramvajová trať. Na konci května 1931 se proto sešla komise, která schválila výstavbu dvoukolejného prodloužení stávající tratě až k vozovně. 22. července 1931 se naplno rozběhla i výstavba vlastní vozovny. Hala s odstavnými loděmi, téměř čtvercového tvaru, s hřebenem střechy jdoucím od východu k západu s dílnami na západní straně, byla situována již při zmíněné silnici. Hala zaujímá plochu přes 1 ha a je rozdělena na pět lodí o šesti kolejích. Celkem je tedy ve vozovně 30 odstavných kolejí. Nikde jinde v Praze tolik kolejí vedle sebe nenajdeme. Protože bylo nutné zvolit střešní konstrukci haly vozovny co nejlehčí, zvítězila železná konstrukce, s krytinou na dřevěném bednění. Byla vypsána veřejná soutěž na řešení a i na provedení, ze které vyšla vítězně firma bratří Prášilů, protože jejich řešení dávalo konstrukci nejlehčí, nejlevnější a rovněž co nejmenší prostor. Administrativní budova a vrátnice jsou situovány při vjezdu do dvora vozovny, administrativní budova je dvoupatrová s přízemním přístavkem, podkrovním nástavkem a rovnou střechou. Autorem architektonického řešení administrativní budovy a mnou tolik v dětství obdivované vrátnice byl architekt Josef Kříž, který pracoval pro Elektrické podniky a podílel se spolu s dalším vynikajícím architektem Adolfem Benšem na výstavbě jejich sídla na holešovickém předmostí Hlávkova mostu. Kříž byl také autorem trafostanice na Bořislavce, která byla ale v roce 2004 zbourána. Mezi jeho další známé realizace patří továrna Ferra nedaleko holešovického přístavu.

V prostoru proti vozovně se počítalo i výstavbou obytných domů pro zaměstnance. Vzniklo zde malé sídliště účelných funkcionalistických domů se zajímavými detaily, například zapuštěnými lodžiemi. Vozovna Vokovice a domy pro její zaměstnance daly základ nové moderní zástavbě v okolí. Splnil jsem si procházkou kolem vokovické vozovny jeden malý sen. Spokojen mohu pátrat po dalších zajímavých lokalitách vhodných k prozkoumání a zdokumentování.