Hřbitov a krematorium v Nymburce

Městský hřbitov v Nymburce byl zřízen v roce 1894 jako náhrada za zrušený hřbitov u kostela sv. Jiří, který už nevyhovoval kapacitním a hygienickým nárokům své doby. Starý hřbitov byl nakonec zlikvidován v 60. letech 20. století a tím i nenavrátně zničeno mnoho kvalitních děl známých sochařů nebo architektů. Na novém hřbitově se začalo pohřbívat v roce 1905 a o necelých 20 let později se stalo jeho dominantou nové krematorium.

Nový hřbitov podle projektu místního stavitele Josefa Červeného je velkoryse pojatý prostor s dostatkem místa a pravidelným uspořádáním. Najdeme na něm množství kvalitních náhrobků z první poloviny 20. století. Součástí hřbitova je také urnový háj, kolumbárium a rozptylová loučka.

Najdeme tu i hroby známých osobností, ať už s lokálním nebo celostátním významem. Pohřben je tu herec a režisér Miroslav Macháček, přední český poválečný surrealista Vratislav Effenberger, místní "wolkerovský" básník František (Valdemar) Vyleťal a v jednom společném hrobě našly místo ostatky tří zajímavých osobností, básníka a překladatele, dekadenta, anarchisty Otakara Theera, nymburského rodáka, básníka Jana Nebeského, který používal pseudonym Jan z Wojkowicz ( K tomu se váže historka, jak se stal jeho otec obětí genealogického podvodu, kdy mu byl přiřknut titul "rytíř z Wojkowicz". Podvodný genealog šel posléze do vězení a Nebeští o přídomek opět přišli.) a také Jana Dlabače, lékaře, činného vlastence a organizátora, přítele Boženy Němcové. Každý z nich zemřel v jiné době, ale na věčnosti se sešli pod jedním náhrobkem. 

Krematorium bylo postaveno v letech 1922 - 1924 architekty Bedřichem Feuersteinem a Bohumilem Slámou. Feuerstein byl absoloventem nymburské reálky, studoval u Josefa Gočára a krátce pracoval u Jože Plečnika. Za první republiky pracoval jako scénograf, např. pro Osvobozené divadlo, ale také pracoval zahraničí, ve Francii a čtyři roky v Japonsku jako spolupracovník Antonína Raymonda. Svůj život sám ukončil ve svých 44 letech zřejmě jako důsledek nervové choroby, která ho sužovala. Jeho nejvýznamnějším stavitelským počinem je kromě nymburského krematoria také impozantní Vojenský zeměpisný ústav v Praze Bubenči (foto z wikipedie).

Bohumil Sláma byl o pět let starší a narodil se v Českých Budějovicích. Je autorem mnoha známých staveb, například budovy Českého rozhlasu v Praze Vinohradech, kostela Nejsvětějšího srdce Páně v Hradci Králové nebo budovy hlavní pošty v Kladně. (všechna fota wikipedie) Na rozdíl od svého kolegy se dožil válečných a poválečných let. Seznam jeho děl ale končí v roce 1938 projektem vlastní chaty v Těptíně. 

Jejich společné dílo, které stojí už sto let na nymburském hřbitově, je krásnou a vzácnou ukázku moderního purismu. Snaha oprostit stavbu od dekorativních prvků a dosáhnout efektu co nejúspornějšími prostředky byly základním programem puristů, mezi něž patřila architektonická esa jako Adolf Loos anebo talentovaní mladí architekti své doby jako Jaroslav Frágner nebo Evžen Linhart. Purismus v této podobě se pak transformoval do funkcionalismu a konstruktivismu. Nymburské krematorium je jednoduchá pravidelná stavba, která dosahuje vizuálního efektu obdélníkovým půdorysem v přízemí a oválným v patře. Stavba, na které zdánlivě nic není, ale ve svých čistých tvarech a umístěním na hřbitově podobně jako antické stavby v posvátném háji působí naprosto dokonale. 

Nymburský hřbitov stojí rozhodně za návštěvu, protože se na něm nachází jedna z významných stavitelských památek z počátku 20. let 20. století. To je fakt tak prostý jako jsou prosté tvary Feuersteinova a Slámova krematoria. A ta budka v ulici před hřbitovem také stojí za fotku.