Hora plná mohyl

Jak asi vypadal takový normální hřbitov před více než 3000 lety? Na odpověď se můžete zajet podívat přímo doprostřed současné středoevropské civilizace. Na okraji Kladna, u obce Velká Dobrá se v lesíku ukrývá okolo 60 mohyl z období 11. - 13. století před Kristem, kdy zde v budoucích českých luzích a hájích  už byla také plně zdomácnělá doba bronzová. Výrobu bronzu umožnilo zdokonalení pecí, původně hrnčířských, tak, aby mohly tavit i měď, která se taví při vyšších teplotách než cín. Používání bronzových nástrojů vedlo k prudkému nástupu civilizací na Předním Východě, v Egyptě a ve Středomoří. Všechny úspěšné civilizační pokusy jako Egypt, Sumer a na něj navazující mezopotámské státní útvary, mínojská a mykénská civilizace, Chetité, to vše je doba bronzová. Rozvoj obchodu a pronikání technologických novinek podpořil rozvoj severnějších částí Evropy. Na našem území se vůdčí kulturou doby bronzové v její starší fázi stává takzvaná kultura únětická. Období střední doby bronzové u nás nazýváme kulturami mohylovými. A právě do tohoto a mladšího období spadají nálezy u Velké Dobré.

Zmiňovaný lesík zarostl vyvýšeninu, kterou od Rozdělovská potoka dělí necelých 30 výškových metrů, přesto dostala honosný název Hora a vypíná se do výšky 407 mnm. Již na konci 19. století zde prováděli výzkumy klasik české archeologie Josef Ladislav Píč spolu s vídeňským profesorem Szombáthelym. To připomíná už od roku 1953 pomník vztyčený na mohyle č. 23. A právě na této mohyle byl sraz účastníků prohlídky mohylníku (ano, tak se nazývá lokalita s mohylami) v rámci Archeologického léta, které pořádá Archeologický ústav ČSAV. Mohylové pohřebiště měl na starosti Mgr. Ondřej Švejcar Ph.D, stále ještě mladý a nadějný archeolog, dostatečně však seriozní a samozřejmě vědomostmi nabitý. Když jsme s kolegou dorazili k pomníku, tak dával rozhovor paní redaktorce.

Pak se počkalo na poslední opozdilce a mohlo se začít. Pan Mgr. Švejcar nás seznámil s lokalitou, se staršími výzkumy a vůbec se vším podstatným okolo mohyl v tomto mohylníku. Vše, co víme, shrnuje Archeologický atlas ČR: "Mohylové pohřebiště nedaleko Velké Dobré je jedním z mála dobře zachovalých pravěkých mohylníků ve středních Čechách. Na pohřebišti lze dodnes identifikovat téměř 60 mohyl datovaných převážně do střední a mladší doby bronzové. V náspech mohyl byly nalezeny i ojedinělé hroby z mladších období – pozdní doby halštatské a raného středověku. Mohylové náspy skrývaly většinou kamenný věnec po obvodu a vnitřní kamenný kužel, pod nímž byly uloženy spálené či nespálené lidské ostatky. Jako milodary sloužily především bronzové zbraně a šperky, keramika či jantarové korálky." 

Prošli jsme si některá místa v lesíku, podívali jsme se na mohylu, která zůstala rozkopána, a na další mohyly. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých faktů o mohylách jako takových i o době jejich vzniku. Jak fascinující je představovat si dobu lidí, jejichž jazyk a jméno neznáme, kteří osídlili střední Evropu v těch dobách a rozvíjeli tu primitivní zemědělskou civilizaci s elitní vrstvou, která výměnným obchodem shromažďovala bohatství a cenné artefakty. K takovým představám pomáhají právě akce jako Archeologické léto, za což nezbývá než Archeologickému ústavu a jeho zaměstnancům poděkovat!