Kalandra, Bouda, Smetana aneb Bubenečský hřbitov

Hřbitov pro Prahu Bubeneč leží na severním okraji Bubenče směrem k Podbabě, nedaleko bývalého nádraží Praha - Bubeneč a také nedaleko hotelu International, na jehož věž  je ze hřbitova pěkný výhled. 

Původní bubenečský hřbitov zvaný Na Skalce leží nedaleko kostela sv. Gottharda u zdi Stromovky. Měl by být v blízké budoucnosti revitalizován. Některé hroby z něj byly přeneseny na hřbitov nový. Hřbitov přestal být dostačujícím v polovině 19. století, proto bubenečská radnice začala uvažovat o vybudování nového hřbitova. Roku 1888 rodina rytíře Moritze Schlöchta z Heraltic darovala obci Bubeneč svůj pozemek na místě zvaném Ve Struhách, sousedící s jejich vilou. Nový hřbitov byl vysvěcen v říjnu 1888 a v lednu roku 1889 se tu konal první pohřeb. Původně stála vpravo od vchodu kromě domku hrobníka také kaple sv. Rafaela. Ta byla zrušena, nevím kdy, ale na stranu druhou od hřbitovní brány byla později postavena budova, která od počátku sloužila jako sociální zařízení, a tak je tomu i dnes, kdy je v ní azylový dům pro muže. 

Hřbitov v Bubenči má tvar pravidelného obdélníku a je uprostřed podélně rozdělen zdí na dvě části: starší hřbitov Bubeneč I a mladší Bubeneč II. Obě části hřbitova jsou na začátku a na konci zdi průchozí. Najdete tu zhruba 3000 hrobů, hrobek a urnových hrobů. Mezi nimi i poslední místa odpočinku mnoha zajímavých osobností. K některým z nich vás dovede ručně malovaný plánek, který visí ve vitríně za vstupem na hřbitov.

Některé jsme vyhledali a já jsem pořídil fotodokumentaci. Pojďme se po bubenečském hřbitově projít.

Božena Laglerová, 1888 - 1941, první česká pilotka a třináctá na světě, její muž Josef Peterka, odborník na fotogrammetrii, působil na Vojenském zeměpisném ústavu

Spisovatel Jaroslav Durych, vojenský lékař a kontroverzní osobnost první republiky, autor katolicky orientovaných děl a románů z pobělohorské doby.

Tavík František Šimon, malíř a grafik, pedagog a teoretik výtvarného umění.

Ivan Laita, zahynul v 18 letech na následky zranění střepinou z vybuchlého ruského tanku při okupaci v srpnu 1968.

Neoznačený hrob muzikanta Petra Kalandry, jedné z nejvýznamnějších osobností české bluesové a folkrockové scény. Zemřel v pouhých 45 letech.

Herečka Irena Kačírková, 1925 - 1985.

Herec František Smolík, známý z filmů pro pamětníky, a jeho žena Milada, divadelní herečka.

Zdeněk Smetana, tvůrce animovaných filmů, známý hlavně pro své večerníčkovské seriály, dožil se 90 let.

Sochař Jan Zach, slánský rodák, žil od roku 1939 v exilu a zemřel v americkém Oregonu, kde žil od 50. let.

Hrob rodiny Boudovy od sochaře Františka Bílka, původně pro Jaroslava Boudu, předčasně zemřelého bratra Cyrila Boudy, ilustrátora a grafika.

 Historik Jiří Spěváček, odborník zejména na lucemburské období našich dějin.

A mnoho dalších zajímavých osobností je zde pohřbeno: historik a kastelolog Tomáš Durdík, režisér Jiří Sequens, grafik Oldřich Kulhánek, architek Josef Havlíček a jeho žena sochařka Marta Jirásková, archeolog Miroslav Richter, hudební skladatel Pavel Bořkovec (jeho hrob a hrob jeho rodiny, například otce Bohumila Bořkovce, stavitele, autora technických projektů, např železniční trati Louny - Rakovník, najdete na konci článku) a další.

Bubenečský hřbitov je plný kvalitních sepulklárních děl, zejména z období první republiky. Procházka zde by byla velmi zajímavá i bez hrobů významných osobností.

No a jako na každém hřbitově, i tady v Bubenči narazíte na zajímavé osudy, nevšední povolání i nevšední jména. 

Stinný hřbitov plný pěkných náhrobků, zajímavých nebožtíků a vzrostlých stromů je ideálním místem k procházce v horkém dni končícího léta. Nejlépe na dohled hospody s dobrým pivem, kde si můžete utřídit dojmy a fotografie. Bubenečský hřbitov určitě za návštěvu stojí.