Ve stínu rakety a lidské zvůle

Čtvrtý nejstarší židovský hřbitov na dnešním území Prahy se nachází v Mahlerových sadech přímo pod Žižkovským televizním vysílačem. Tedy respektive jeho zbytek, to se dočteme dále. Oficiálně byl založen jako morové pohřebiště v roce 1680. Během 10 měsíců trvající epidemie zde bylo pohřbeno asi 3000 mrtvých z pražského ghetta. Další pohřby se zde konaly v době morové epidemie v letech 1713 - 1714, během válečných událostí v letech 1742 - 1743 a při vypovězení židů z Prahy v letech 1747 - 1750. Bylo zde pohřbeno téměř 38 000 lidí, do dnešních dnů se však dochovalo jen asi 3000 náhrobních kamenů a jejich fragmentů. Dle různých zdrojů zaujímal postupně hřbitov plochu až 2,1 - 2,8 ha. Tedy přibližně prostor, který dnes vymezují ulice Fibichova a Ondříčkova.

První pohroma, která hřbitov postihla, se stala na přelomu 50. a 60. letech 20. století, kdy byla velká část obvodové zdi zbořena, náhrobky povaleny a zavezeny zeminou a asi tři čtvrtiny hřbitova přeměněny na veřejný park–Mahlerovy sady. Zachována v původním stavu zůstala jen nejstarší část. K další nenávratné devastaci pohřebiště došlo během let 1985 až 1992, kdy zde probíhala stavba Žižkovského vysílače. Během stavby byly hroby i náhrobky ve velkém ničeny a odváženy na skládku v rozporu s předchozí dohodou mezi pražskou židovskou obcí a památkáři o výběru a dokumentaci náhrobků. Část ostatků byla přemístěna na Nový židovský hřbitov na Olšanech. Po roce 1999 prošel zdejší areál rekonstrukcí a hřbitov byl koncem roku 2001 zpřístupněn veřejnosti. V letech 2020 - 2022 byl uzavřen, ale dnes je zpřístupněn každý den kromě soboty. V roce 2022 byl na hřbitově slavnostně odhalen památník Návrat kamenů. Vznikl z rozřezaných židovských náhrobků, následně přeměněných v dlažební kostky Václavského náměstí a přilehlých ulic.

 

K areálu dříve patřila budova morového lazaretu, která byla roku 1792 přestavěná a využívaná Pohřebním bratrstvem. Tato budova dnes již ke hřbitovu nepatří. Ale unikátní klasicistní Zappertovu studna z roku 1792 najdeme v blízkosti dnešního vstupu. Jedná se o ojediněle dochovanou památku tohoto typu v Čechách. Na hřbitově lze nalézt řadu významných rabínů, učenců, lékařů, podnikatelů a dalších osobností osvícenství a židovské inteligence. Připomeňme si některá jména, která už kromě odborníků nikomu nic neřeknou. Pražští rabíni patřili k nejvzdělanějším lidem celé společnosti, ale jakou součást minority, navíc minority stižené krutým osudem, upadla jejich jména i jejich moudrost a dílo v zapomnění. Jechezkel Landau, Eleazar Fleckeles, Jonas Jeiteles, Baruch Jeiteles, David Podiebrad, Joachim von Popper, Moises Jerusalem, Šlomo Jehuda Rappaport.

 

Do výšky 216 metrů se tyčí věž Žižkovského vysílače přímo nad prostorem židovského hřbitova, ze kterého zbyla sotva pětina. Ale co se tyčí ještě výše než jakákoli věž, to je lidská hloupost, malost a nenávist.