Tlamoun s pečenou zeleninou

Tlamoun nilský, známý pod obchodním názvem tilápie, je poměrně vděčná potrava, pokud si nechcete kupovat kuřecí maso, ale chcete si dělat jídla, kam by se hodilo kuřecí nebo maso nějaké jiné ryby. Tilápie obalená v mouce, osmažená na oleji a zapečená s brambory a několika druhy zeleniny a bylinek byla můj nedělní oběd. 


Nejprve jsem do zapékací misky nakrájel na plátky rané brambory. Zasypal jsem je bylinkovou solí. Pak jsem nakrájel a na brambory rozprostřel růžičkovou kapustu, žampiony, medvědí česnek, jarní cibulku, a brokolici. Přidal jsem natrhané čerstvé bylinky: tymián, bazalku a oregano. Vše jsem zakapal poměrně vydatně olivovým olejem a dal péct na teplotu cca 170 °C. 


Nakrájené kousky filet z tilápie jsem obalil v cizrnové mouce smíchané se solí a sladkou paprikou. Svižně jsem je osmahnul na řepkovém oleji. Pak jsem je rozprostřel na zeleninu v míse a dal ještě na 10 - 15 minut zapéct. 






Výsledkem byla lehká a chutná krmě, málo solená, málo kořeněná, pestrá v chutí. Výborný jarní oběd!


 


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Krátká výprava za kořeny

Obrázek
Na začátek krátký exkurz do rodové historie: Josef Pešička se narodil dne 3.2.1842 v Manětíně a zemřel dne 14.5.1913 ve Slaném. Dne 7.2.1885 se oženil s Marií, se kterou měl 8 dětí:  1. Josef Pešička (10.9.1867-17.3.1917) 2. Václav Pešička (21.8.1869 - 27.10.1872) 3. Bedřich Pešička (19.10.1871 Slaný - 21.4.1937 Klatovy) 4. Leopold Pešička (22.8.1873 - 29.11.1936) 5. Marie Pešičková (3.8.1875 - 22.1.1877) 6. Emanuel Pešička (29.11.1877 - 8.8.1938) 7. Jan Pešička (narozený 24.6.1880 a zemřelý v ten samy den) 8. Růžena Pešičková (24.1.1882 - 25.8.1953) Josef Pešička byl synem Václava Pešičky (nar. 27.9.1803 v Hodovízi - zemř. 26.3.1872 v Manětíně) a Kateřiny Kárové (1808 - 19.5.1877 v Manětíně)  Václav Pešička byl synem Prokopa Pešičky (4.7.1777 v Hodovízi - 18.11.1850 v Hodovizi) a Magdaleny Krondiak (11.6.1781 v Hodovizi - 14.4.1840)  Prokop Pešička byl synem Matěje Pešičky (17.1.1749 - 15.9.1820 Hodoviz) a Marie (rodné příjmení není známo) měli ještě další 3 děti ...
Další informace

S chtonickými božstvy v patách aneb Obcházení Kutné Hory

Obrázek
Zcela výjimečná stavba ve vsi Grunta ztracené v jiném světě někde mezi Kolínem a Kutnou Horou byla cílem našeho výletu, který začal na kutnohorském hřbitově, kam jsme šikovně dojeli autobusem z Kolína a vyhnuli se přechodu KH. Na zhruba desetikilometrové trase nás čekalo několik zajímavých zastávek a objevů. Hlavním objektem našeho zájmu byl kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě.   Zcela jistě na Hřbitově u Všech svatých v Kutné Hoře zachytila se naší výpravy chtonická božstva a držela se nás až do samého závěru. Tento hřbitovní areál s historií sahající až do 14. století je příjemným parkem plným stromů a zajímavých náhrobků. K nejcennějším patří hrob malíře Felixe Jeneweina, některé měšťanské hroby a také novogotická hrobka rodiny operní zpěvačky Evy Randové. K moderním náhrobkům patří například dílo současného sochaře Ivana Erbena. V 80. letech 20. století byla postavena nová smuteční síň, projekt doc. Ing. arch. Vladimíra Suskeho, CSc. a Ing. arch. Vladislava Marka z Projekt...
Další informace

Kostel Nejsvětější Trojice s Loretou ve Slaném

Obrázek
Na návrší zvaném Golgota na sever od hradeb středověkého města, kde bylo slánské popraviště, byl v letech 1581 - 1602 vybudován nový hřbitov s kostelem Nejsvětější Trojice v renesančním slohu. To souviselo s prudkým rozvojem města v 16. století, který byl přerušen Třicetiletou válkou a pádem Slaného do područí rodu Martiniců. Protestanté byli donuceni město opustit nebo přestoupit na katolickou víru. Ze Slaného tak odešla většina městského patriciátu a nakonec ve válkou sužovaném městě zbyla asi desetina obyvatel ve srovnání s předválečnou dobou. Martinicové se v poválečných letech pustili do přestavby města v souladu s jejich katolizačním úsilím. Postupně se tu staví piaristická kolej, kaple Božího hrobu, tři kříže na Slánské hoře a také byl zřízen františkánský klášter. Ten byl přistavěn ke kostelu, který byl během válečných let zpustošen a v letech 1655 - 1662 přestavěn do současné podoby při zachování některých původních renesančních fragmentů. A tak jej návštěvníci kláštera anebo ...
Další informace