Zámek Poláky

Nedaleko Kadaně při silnici od Žatce, přímo nad vodami Nechranické přehrady stojí ves Poláky připomínaná poprvé v první čtvrtině 14. století. Jestli byla osídlena polskými kolonisty, jak by napovídal název, není známo. Dnes v ní najdeme jeden z příkladů trendu posledních let. Zchátralý zámek zakoupí soukromá osoba nebo společnost, věnuje její záchraně veškeré své prostředky a po několika letech ji prezentuje veřejnosti. Svědčí to určitě o tom, že určitá část české společnosti je natolik vyspělá, že se nespoléhá na činnost státu a sama se věnuje záchraně památek. Zámek v Polákách má velmi bohatou historii a jeho záchrana je pozitivním prvkem pro celý kadaňský regionu. 

Na místě dnešního zámku stála tvrz přestavěná v 16. století na renesanční zámek rodem Mašťovských z Kolovrat. Zámek pak střídal mnohé majitele: Žďárští ze Žďáru, které známe jako majitele Kladna, ale pocházeli z této oblasti a na Kladno se přiženili, Hasištejnští z Lobkovic, další větve rozsáhlého rodu Lobkoviců, Štampachové ze Štampachu, Šlikové... Během třicetileté války byl renesanční zámek pobořen a zůstal ležet v troskách. V průběhu dalších let se pak majitelé statku nadále často střídali, například Strojetičtí ze Strojetic, hrabě Gustav Adolf z Warmsbachu nebo hrabata z Questenberku. V letech 1745 – 1815 Poláky vlastnila hrabata z Pergenu. Pravděpodobně někdy na konci 18. století nechali zříceniny tvrze zbourat a na jejich místě postavit nový pozdně barokní zámek. Při jeho stavbě však zřejmě využili části základů bývalé tvrze a do novostavby zakomponovali také stará sklepení původní budovy. Nový patrový dvoukřídlý zámek, stojící v nároží hospodářského dvora, byl postaven podle plánů žateckého stavitele Vavřince Rodta. To už je podoba zámku, kterou můžeme dodnes vidět i přes další přestavby. 

 

Roku 1815 zakoupili polácké panství Windischgrätzové a roku 1868 dolonobeřkovičtí Lobkovicové. Josef kníže z Lobkovic získal se statkem také čtyři dvory a 428 ha převážně zemědělské půdy. Lobkovicové Poláky drželi až do první pozemkové reformy po vzniku ČSR. V roce 1924 koupil zámek Rudolf Hrbáček Hradčovský a obýval ho se svou rodinou. Hradčovští byli starou svobodnickou rodinou usazenou na Slovácku, nedaleko od Uherského Hradiště. Připomínáni jsou již od 2. poloviny 13. století. Drželi různé zemanské a svobodnické statky a mlýny. Jejich erb také připomíná mlynářský znak, nad mlýnským kolem krokev a v klenotu tři pštrosí pera, vše v modrožlutém provedení. Hradčovští se podíleli nejen na úpravách zámku, ale aktivně zasahovali i do života v obci. Jejich zásluhou zde byla otevřena česká škola, zejména proto, aby jejich vlastní děti nemusely chodit do školy německé. V době ohrožení Československé republiky Německem prodal Rudolf Hrbáček Hradčovský zámek svému příteli Adolfu Kollmannovi a rodina zakoupila zámek na Slovensku, odkud ovšem byli vyhnáni jen asi rok poté. Po roce 1948 zámek získal do držení místní státní statek. V interiérech byly umístěny kanceláře, byty zaměstnanců a později i archiv. Poněkud překvapivě se po celá desetiletí zachovala vnější i vnitřní výzdoba zámku, soubor kachlových kamen a dalších doplňků. To se však změnilo po roce 1990, kdy byl zámek navrácen do vlastnictví potomkům původního majitele. Ti jej pak nabídli k prodeji a během 30 let se ve vlastnictví objektu vystřídala řada právnických osob. Na zámku víceméně neprobíhala ani minimální údržba, celý areál byl kompletně vyrabován a postupně se dostal do havarijního stavu. Byl to bohužel častý osud venkovských zámků, které jakžtakž přežily dobu socialismu, aby pak zchátraly během několika let po roce 1989. V roce 2020 zakoupil zámek Miloš Dempír a plně se věnuje jeho záchraně. Člověk s bohatými zkušenostmi ze správy jiných památkových objektů působil například více než 15 let jako ředitel hradu Svojanov. Za probíhající rekonstrukce byla část interiérů zprovozněna v roce 2024 a letos již tedy probíhá druhá sezóna prohlídek. 

Prohlídky jsou prováděné za pomoci herců, kteří představují členy rodiny Hrbáčků, prvorepublikových majitelů zámku. Je to další moderní trend v představování památek navštěvníkům. Podobně jsme to viděli loni v létě na zámku Stekník, kde probíhaly večerní prohlídky také s hranými rolemi a scénkami z historie zámku. Nepochybně to zvyšuje atraktivitu památek u návštěvníků, kteří potřebují k výkladu o historii místa i něco navíc. Majitel zámku Poláky má další plány. Jako milovník automobilů Moskvič chystá v bývalých chlévech a maštalích zřídit muzeum automobilů. Práce je na zámku opravdu ještě dost, tak nezbývá než držet palce a návštěvou přispět k prostředkům potřebným na dokončení rekonstrukce.