z duše smršť

Tohle místo zná snad každý řidič. Údolí Jizery, železniční trať na Mladou Boleslav a silniční serpentiny k obci Jizerní Vtelno. Silnice číslo I/16. Mimochodem, tou se dostanete ze Slaného až do Trutnova a dál na česko - polskou hranici, kde její vedoucí úlohu přebírá polská dálnice S3. Ale zpět k viaduktu. Známý jako "viadukt u Jizerního Vtelna" se jmenuje Stránovský viadukt,  je 152 metrů dlouhý a maximální výška nad nejnižším bodem přemostění dosahuje 27 metrů. Nepřekonává Jizeru, neboť teče podél ní, ale její pravostranný přítok Strenický potok. A pozor, celý leží na katastru obce Krnsko. Proč se pak ale jmenuje Stránovský že? To si povíme. Ještě si musíme povědět, že údolí překročila Turnovsko-kralupská dráha poprvé v roce 1865 a to 29 metrů vysokým mostem s příhradovou konstrukcí od rakouského inženýra Schiffkorna. Přestával však postupně stačit zátěžovým požadavkům rostoucího železničního provozu a proto se již před první světovou válkou chystalo jeho vyztužení. Po vál...

Na návrší zvaném Golgota na sever od hradeb středověkého města, kde bylo slánské popraviště, byl v letech 1581 - 1602 vybudován nový hřbitov s kostelem Nejsvětější Trojice v renesančním slohu. To souviselo s prudkým rozvojem města v 16. století, který byl přerušen Třicetiletou válkou a pádem Slaného do područí rodu Martiniců. Protestanté byli donuceni město opustit nebo přestoupit na katolickou víru. Ze Slaného tak odešla většina městského patriciátu a nakonec ve válkou sužovaném městě zbyla asi desetina obyvatel ve srovnání s předválečnou dobou. Martinicové se v poválečných letech pustili do přestavby města v souladu s jejich katolizačním úsilím. Postupně se tu staví piaristická kolej, kaple Božího hrobu, tři kříže na Slánské hoře a také byl zřízen františkánský klášter. Ten byl přistavěn ke kostelu, který byl během válečných let zpustošen a v letech 1655 - 1662 přestavěn do současné podoby při zachování některých původních renesančních fragmentů. A tak jej návštěvníci kláštera anebo ...

Zajímavou sakrální stavbu ve funkcionalistickém slohu můžete vidět v Bakově nad Jizerou nedaleko vlakové stanice Bakov nad Jizerou - město. Je výsledkem vzniku Církve československé husitské v roce 1919 a rychle rostoucího počtu členů obcí této nové církve. V Bakově byl sbor CČSH založen roku 1920 a už v prvním roce měl téměř 1500 členů. To byla skoro polovina všech obyvatel města. Zpočátku obec nové církve využívala kapli sv. Barbory na bývalém hřbitově, kterou její členové opravili a uzpůsobili svým potřebám.  V roce 1925 však Okresní politická správa v Mnichově Hradišti nařídila navrátit kapli římskokatolické církvi. Bohoslužby se poté konaly v kreslírně měšťanské chlapecké školy, v letním období i pod širým nebem v Komenského sadech. V roce 1926 byl zakoupen pozemek v Husově ulici, příhodně vedle železniční dráhy. Plány konstruktivistického sboru vypracoval architekt Josef Studničný. Stavba vyniká svou jednoduchostí, kompoziční čistotou a geometrickou skladbou. Stavba s d...

Pokud už někdo ví, kde jsou Kosmonosy, tak je má spojené buď s psychiatrickou léčebnou anebo prostě jen s mladoboleslavskou Škodovkou, přes jejíž areál se Mladá Boleslav s Kosmonosy prakticky propojila. Přitom toto dnes asi pětitisícové město bylo svého času sídlem té nejváženější a nejbohatší šlechty, jejíž zásluhou tu máme ze 17. a 18. století zachovanou celou řadu skvělých památek. Jedná se o rod Černínů z Chudenic. Heřman Černín z Chudenic, který byl jednou z největších osobností první poloviny 17. století a který nashromáždil neuvěřitelně obrovské bohatství, často z pobělohorských konfiskací, ke sklonku života ještě svoje panství rozšiřoval, roku 1649 koupil Krásný Dvůr u Podbořan a v roce 1651 právě Kosmonosy. Jeho dědicem se stal jeho prasynovec Humprecht Jan Černín z Chudenic, který rozsáhlá panství spravoval přes 30 let. Za jeho života byl vystavěn Černínský palác v Praze nebo ikonický zámeček Humprecht u Sobotky. Humprecht Jan zemřel v roce 1682 a v jeho díle pokračoval jeho ...

Obor a kostelů je u nás celá řada, tentokrát se ale jedná o malebný kraj severovýchodu středních Čech mezi Nymburkem a Mladou Boleslaví a o Jabkenickou oboru. Jabkenice byly dříve zejména známé jako místo pobytu Bedřicha Smetany v rodině jeho dcery Žofie. Ohluchlý skladatel zde strávil poslední desetiletí svého života a složil zde mnohá svá vynikající díla, včetně cyklu symfonických básní Má vlast. Zájem o osobnost Bedřicha Smetany byl patrný zejména v loňském roce, kdy si celá česká společnost připomínala kulatá výročí narození a úmrtí slavného skladatele. Náš zájem ale přesuneme přímo do centra obce Jabkenice, kde najdeme kostel Narození Panny Marie, který je ovšem trochu zastíněn výraznou stavbou dřevěné zvonice.  Kostel byl vystavěn někdy koncem 13. století ve stále ještě v Čechách počínajícím gotickém slohu a zachoval se prakticky beze změn do dnešních časů. V barokní době byla přistavěna předsíň a zřejmě i sanktusník, ač se to nikde neuvádí. Stavba je obdélná, jednolodní, bez...