Starobylé kostely na obou stranách obory

Obor a kostelů je u nás celá řada, tentokrát se ale jedná o malebný kraj severovýchodu středních Čech mezi Nymburkem a Mladou Boleslaví a o Jabkenickou oboru. Jabkenice byly dříve zejména známé jako místo pobytu Bedřicha Smetany v rodině jeho dcery Žofie. Ohluchlý skladatel zde strávil poslední desetiletí svého života a složil zde mnohá svá vynikající díla, včetně cyklu symfonických básní Má vlast. Zájem o osobnost Bedřicha Smetany byl patrný zejména v loňském roce, kdy si celá česká společnost připomínala kulatá výročí narození a úmrtí slavného skladatele. Náš zájem ale přesuneme přímo do centra obce Jabkenice, kde najdeme kostel Narození Panny Marie, který je ovšem trochu zastíněn výraznou stavbou dřevěné zvonice. 

Kostel byl vystavěn někdy koncem 13. století ve stále ještě v Čechách počínajícím gotickém slohu a zachoval se prakticky beze změn do dnešních časů. V barokní době byla přistavěna předsíň a zřejmě i sanktusník, ač se to nikde neuvádí. Stavba je obdélná, jednolodní, bez architektonického členění. Okna mají půlkruhový záklenek. Předsíň je barokní. Průčelí vrcholí zděným štítem. Osobně mě fascinovalo, že takto starý venkovský kostel je cihlový. 

Unikátem je i zvonice, která stojí vedle kostela. Pochází z 15. století a je jednou z nejstarších dochovaných zvonic u nás. Má čtvercový půdorys. V dolní části je roubená, ukončená pulty pokrytými šindelem, v horní části je bedněná. Kostel se zvonicí obklopuje stále funkční hřbitov, i když za vesnicí stojí i hřbitov novější. Ohradní zeď s dřevěnou bránou s průhledem k presbytáří kostela dodávají místu velice romantický půvab.

Jabkenice a Jabkenická obora jsou centrem přírodního parku Jabkenicko, který byl vyhlášen v roce 1998. Hlavním důvodem k vyhlášení byla souvislá plocha lesů, nepřítomnost větších sídlišť a soustavy převážně lesních rybníků zásobovaných vodou z lesních komplexů. Území o rozloze 17 km² se rozkládá především na východ a severovýchod od Jabkenic, pokud však pojedeme po jeho jižním okraji na jihovýchod, dostaneme se do vesnice s prapodivným názvem Mcely (vždycky si vzpomenu na Šostakovičovu operu Lady Macbeth Mcenského újezdu). Obec je poprvé připomínána v polovině 13. století, ale okolí je plné památek na prehistorické osídlení, takže kdo ví, jak jsou vlastně Mcely staré. Stojí tu barokní zámek, který byl po roce 2000 zrekonstruován a přestavěn na hotel s krkolomným názvem Chateau Mcely. Mě ale více zajímala jiná památka - kostel sv. Václava. 

 

Kostel a nedaleko stojící zvonice jsou výraznou krajinnou dominantou zdaleka viditelnou ve směru od jihu. První zmínky o kostele vystavěném v gotickém slohu jsou z roku 1384. V 17. století vyhořel, ale byl velmi rychle obnoven a zachoval si dodnes svůj středověký vzhled. 

Celý areál hřbitova, kostela a zvonice je nejen velmi cenný, ale také velmi malebný. Zvonice má zděnné přízemí, které dříve sloužilo jako márnice, a dřevěné patro.

 

Dvě krátká zastavení jen několik kilometrů od sebe a dvě starobylá místa, která dopřejí člověku chvíli rozjímání a uklidnění. Až pojedete třeba do Jičína nebo do Nymburka, zkuste se vyhnout dálnicím a objevit tato málo známá, ale přitom velice krásná místa.